tradition; lexicon; semantics; terminology; Czech language

Kapitola analyzuje význam, užívání a významové posuny slova tradice a jeho odvozenin v současné češtině. Na základě výkladových slovníků, etymologických zdrojů a dokladů z internetu ukazuje, že pojem tradice je vnímán jako kulturní hodnota spojená s kontinuitou, předáváním a skupinovou identitou. V běžné komunikaci však často dochází k posunům oproti odbornému chápání, zejména k zúžení významu na pouhou obvyklost či pravidelnost. Existuje rozdíl mezi terminologickým užitím v etnologii a souvisejících vědách a volným užitím v publicistice či běžné řeči, kde se slovo tradice/tradiční stává prostředkem hodnocení. Pozornost je věnována i antonymům, konotacím a metaforám, které odrážejí představu tradice jako „živého“ jevu.

The chapter analyses the meaning, usage, and meaning shifts of the word tradition and its derivations in present-day Czech. Drawing on explanatory dictionaries, etymological sources, and examples from Internet discourse, the text demonstrates that the concept of tradition is generally perceived as a cultural value associated with continuity, transmission, and group identity. In everyday communication, however, semantic shifts occur in contrast to the scholarly understanding, particularly a narrowing of meaning to mere habit or regularity. A distinction is observed between the terminological use in ethnology and related disciplines, and its more flexible use in journalism and everyday language, where the words “tradition/traditional” often serve as evaluative expressions. Attention is also paid to antonyms, connotations, and metaphors that reflect the conceptualisation of tradition as a “living” phenomenon.