mainstream media; anti-establishment media; part of speech; quantitative linguistics; Czech language

Kapitola se zaměřuje na kvantitativnělingvistickou analýzu slovních druhů v antisystémových médiích, která jsou součástí monitorovacího korpusu ONLINE1. Z materiálu v něm obsaženého jsou vytvořeny dva korpusy – Mainstream, který zahrnuje média hlavního proudu, a Antisystem, jenž pokrývá antisystémové weby. Za slovní druh je vedle tradičně vymezovaných deseti tříd považována rovněž interpunkce. Vedle frekvenční analýzy jsou též detekovány typičtí zástupci těch slovních druhů, které fungují jako uzavřené lexikální třídy (zájmena, předložky, spojky, částice a interpunkční znaménka; citoslovce jsou z tohoto výzkumu pro nízké frekvence v obou subkorpusech vyloučena); tato investigace metodologicky vychází z analýzy klíčových slov. Jako časový rámec analýzy byl náhodně vybrán červenec 2017. Výsledky ukazují, že antisystémová média užívají statisticky signifikantně méně podstatných jmen, číslovek a předložek než weby hlavního proudu, zato jsou v nich častější zájmena, spojky a interpunkční znaménka. Na základě analýzy klíčových zástupců uzavřených slovních druhů jsou pak jako stěžejní rysy antisystémového diskurzu vymezeny např. rétoričnost, konfliktnost, emotivnost a napětí mezi knižními a kolokviálními jazykovými prostředky.

The chapter focuses on a quantitative-linguistic analysis of parts of speech in antisystem media that form part of the ONLINE1 monitoring corpus. Based on the material contained in this corpus, two subcorpora were created: Mainstream, comprising mainstream media outlets, and Antisystem, covering anti-establishment websites. In addition to the ten traditionally defined parts of speech, punctuation is also treated as a part of speech. Besides frequency analysis, typical representatives of those parts of speech that function as closed lexical classes are identified (pronouns, prepositions, conjunctions, particles, and punctuation marks; interjections are excluded from the study due to their low frequencies in both subcorpora); methodologically, this investigation is based on keyword analysis. The temporal frame of the analysis was July 2017, selected at random. The results show that anti-establishment media use statistically significantly fewer nouns, numerals, and prepositions than mainstream websites, while pronouns, conjunctions, and punctuation marks occur more frequently. On the basis of the analysis of key representatives of closed word classes, core features of anti-establishment discourse are identified, such as rhetoricity, conflictual character, emotionality, and tension between bookish and colloquial language means.