newborn, procedural pain, non-pharmacological methods, newborn screening, breastfeeding, touch

Úvod: Bolest novorozenců při procedurálních výkonech je stále aktuálním tématem, neboť tito pacienti nemohou bolest verbalizovat a jsou odkázáni na reakce těla. I přes pokroky v neonatologii bývá bolest u novorozenců často podceňována. Nefarmakologické metody, jako je kojení, dotek a uklidňující hlas, nabízejí bezpečnou a přirozenou cestu, jak novorozencům od bolesti ulevit. Cíle: Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, které multisenzorické intervence jsou nejefektivnější při tišení procedurální bolesti u novorozenců během novorozeneckého screeningu. Dílčí cíle se zaměřovaly na vliv různých rizikových faktorů, jako je způsob porodu, předchozí bolestivé podněty, poporodní adaptace, typ plodové vody, GBS pozitivita matky, hmotnost novorozence a změny vitálních funkcí.MetodikaVýzkumu se zúčastnilo 76 donošených novorozenců ve věku 48–72 hodin. Byli rozděleni do čtyř skupin dle typu intervence: kojení, kontakt s matkou (dotek a slovní tišení), kombinace kojení a slovního tišení a bez intervence. Bolest byla hodnocena pomocí standardizovaných škál NIPS a NFCS. VýsledkyVýsledky ukázaly, že kojení bylo nejúčinnější metodou tišení bolesti, s nejnižšími hodnotami skóre bolesti na škálách NIPS i NFCS a nejnižším výskytem bolesti. Naopak nejvyšší intenzita bolesti a největší variabilita byla zaznamenána u skupiny s dotekem a slovním tišením. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn mezi hypotrofickými a eutrofickými novorozenci, přičemž hypotrofici vykazovali vyšší skóre bolesti. Významné rozdíly byly nalezeny i v nárůstu tepové frekvence (NFCS), nikoli však u saturace nebo ostatních sledovaných faktorů.ZávěrVýzkum potvrdil, že kojení představuje efektivní a dostupnou metodu pro zmírnění procedurální bolesti u novorozenců. Výsledky poukazují na potřebu větší edukace zdravotnického personálu i rodičů o možnostech nefarmakologických intervencí. Identifikace zranitelnějších skupin, jako jsou hypotrofické děti, je důležitá pro cílenější přístup v klinické praxi.

Introduction: Pain in neonates during procedural procedures is an ongoing topic, as these patients cannot verbalize the pain and are dependent on the body's response. Despite advances in neonatology, pain in neonates is often underestimated. Non-pharmacological methods such as breastfeeding, touch and soothing voice offer a safe and natural way to relieve neonatal pain. Objectives: The main aim of this research was to determine which multisensory interventions are most effective in relieving procedural pain in newborns during newborn screening. Sub-objectives focused on the influence of various risk factors such as mode of delivery, previous pain stimuli, postpartum adaptation, type of amniotic fluid, maternal GBS positivity, neonatal weight, and changes in vital signs.MethodologyA total of 76 preterm neonates aged 48-72 hours participated in the study. They were divided into four groups according to the type of intervention: breastfeeding, maternal contact (touch and verbal reassurance), combination of breastfeeding and verbal reassurance, and no intervention. Pain was assessed using standardized NIPS and NFCS scales. ResultsResults showed that breastfeeding was the most effective method of pain relief, with the lowest pain scores on both the NIPS and NFCS scales and the lowest incidence of pain. Conversely, the highest pain intensity and greatest variability was observed in the touch and verbal comfort group. A statistically significant difference was found between hypotrophic and eutrophic neonates, with hypotrophic neonates showing higher pain scores. Significant differences were also found in heart rate increase (NFCS) but not in saturation or other factors studied.ConclusionThe research confirmed that breastfeeding is an effective and accessible method for relieving procedural pain in neonates. The results point to the need for greater education of health care professionals and parents about non-pharmacological intervention options. Identification of more vulnerable groups, such as hypotrophic infants, is important for a more targeted approach in clinical practice.