art; Middle Ages; painting; devotion; Bohemia; murals

Pozdně středověké umění východních Čech nevykazuje formálně koherentní prvky v míře, již nalezneme např. v jihočeském umění 15. století. Ve srovnání s okolními regiony se však zde objevuje řada pozoruhodně originálních ikonografických konceptů, jejichž podobu můžeme spojit s náboženskou praxí prosazovanou v Čechách od počátku 14. století v reakci na reformy iniciované IV. Lateránským koncilem. V této souvislosti dochází v českých zemích stejně jako na Západě zejména v monumentální malbě k rozšíření pastoračních a obecně moralistních témat. Proces „vizuální translace“ duchovních témat formulovaných především v monastickém prostředí, je nutno spojovat s rozvojem dvorské kultury a měst ve 13. a 14. století i s kazatelským působením žebravých řádů. Středověké umění regionu východních Čech je dobrým příkladem dokládajícím pronikání nejnovějších pastoračních témat do vizuální rétoriky monumentální malby. „Moderní“ moralistní a pastoračně-didaktické náměty lze zde, podobně jako v Praze, spojovat s vlivy Lucemburského dvora i s rostoucí úrovní vzdělanosti objednavatelů (zejména měšťanů a nižšího kléru), a také s intenzivní přítomností benediktýnského řádu.S markantními příklady „nové“ pastorační ikonografie či inovativního pojetí tradičních námětů se setkáme v nástěnných malbách v broumovském karneru, v bývalé děkanské sakristii v Hradci Králové, zajímavé jsou v tomto ohledu také fragmenty pozdně gotických maleb v kostele sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi. Rozsáhlé cykly nástěnných maleb (např. v Loukově, Hněvkovicích, Polné, Řečici nebo v Markovicích) vykazují poněkud stereotypní a v zásadě tradiční narativní strukturu, obohacenou o vybrané devoční obrazy (zejména Bolestného Krista), jež reagují na aktuální duchovní proudy, teologická dogmata i potřeby pastorační praxe. Bylo by však mylné vnímat tyto rozsáhlé, převáženě christologické cykly jako pouhé obrazové doprovody kázání či liturgie. Nebyly jen vizuálním komentářem, ale konceptuálním, de facto exegetickým „prostorem“ autonomní obrazové rétoriky, umožňující uchopení jednotlivých významových rovin biblického textu, či interpretujících a rozvádějících slyšená kázání, biblická podobenství, exempla (tj. moralia) a narace (historia). Devoční a kultovní obrazy stimulovaly duchovní růst, modlitbu a kontemplaci, přičemž důraz na emočně akcentovanou individuální zbožnost, duchovní transformaci a mravní zodpovědnost každého jednotlivého věřícího patří k fenoménům pozdně středověké zbožnosti obecně.

The late medieval art of eastern Bohemia does not exhibit formally coherent elements to the extent found, for example, in 15th-century South Bohemian art. Compared to the surrounding regions, however, there are a number of remarkably original iconographic concepts, the form of which can be linked to the religious practice promoted in Bohemia from the early 14th century in response to the reforms initiated by IV. Lateran Council. In this context, pastoral and generally moralistic themes became widespread in Bohemia, as in the West, especially in monumental painting. The process of "visual translation" of spiritual themes, formulated mainly in monastic settings, must be linked to the development of court culture and cities in the 13th and 14th centuries, as well as to the preaching activity of the mendicant orders. The medieval art of the East Bohemia region is a good example of the penetration of the latest pastoral themes into the visual rhetoric of monumental painting. The "modern" moralistic and pastoral-didactic themes can be linked here, as in Prague, to the influence of the Luxembourg court and the increasing level of education of the commissioners (especially the bourgeoisie and lower clergy), as well as to the intense presence of the Benedictine order. Notable examples of "new" pastoral iconography or innovative approaches to traditional themes can be found in the wall paintings in the Broumov Karner, in the former dean's sacristy in Hradec Králové, and interesting in this respect are also fragments of late Gothic paintings in the Church of St. Bartholomew in Kočí u Chrudim. Large cycles of wall paintings (e.g. in Loukov, Hněvkovice, Polná, Řečice or Markovice) show a somewhat stereotyped and essentially traditional narrative structure, enriched by selected devotional images (especially of the Sorrowful Christ), which respond to current spiritual trends, theological dogmas and the needs of pastoral practice. It would be a mistake, however, to see these extensive, predominantly Christological cycles as mere pictorial accompaniments to sermons or liturgy. They were not merely visual commentaries, but conceptual, de facto exegetical "spaces" of autonomous pictorial rhetoric, enabling the grasping of the different levels of meaning of the biblical text, or interpreting and elaborating the sermons heard, the biblical parables, exempla (i.e., moralia) and narratives (historia). Devotional and cultic images stimulated spiritual growth, prayer, and contemplation, while the emphasis on emotionally accentuated individual piety, spiritual transformation, and moral responsibility of each individual believer is one of the phenomena of late medieval piety in general.