literary onomastics, contemporary prose, function of proper names, ideology

Jednou z charakteristických tendencí společensko-politického vývoje se na počátku 21. století v podstatné části euroatlantické civilizace stala proměna ideologického paradigmatu, přijímaného a rozšiřovaného zejména částí médií, politických organizací a elit i nevládních či akademických struktur. Jedná se mj. o prosazování politické korektnosti, politiky identit (genderová ideologie, multikulturalismus) či tzv. kultury rušení a dalších progresivistických prvků. V oblasti jazyka a komunikace se důsledky výše uvedených procesů odrážejí na mnoha úrovních – připomeňme toliko namátkou systematické vytlačování generického maskulina či kontroverzní manuál komisařky Evropské unie Heleny Dalliové, který usiloval o neužívání jmen spjatých s evropskou kulturou (Vánoce; křestní jména Jan a Marie; a další). Tyto recentní procesy a jevy přirozeně doprovází jejich kulturní reflexe – právě literární vyobrazení posunů v komunikační sféře je předmětem našeho literárněonomastického materiálového příspěvku. Konkrétně se zaměřujeme na tematizaci změn proprií v českých a francouzských prozaických dílech, která vyobrazují negativní podoby soudobé nebo budoucí evropské society. Příspěvek sleduje reflexi onymických pojmenování či přejmenování jakožto nástroje mediální, ideologické a totalitní moci, kontroly a cenzury; zaměřuje se na popis typologie literárních vlastních jmen (antroponym, chrématonym i toponym), která jsou předmětem ideologického tlaku. Příspěvek v neposlední řadě upozorňuje na role (asociační, symbolické apod.), které propria v soudobé narativní reprezentaci totalitarizace a ideologizace sehrávají.

One of the characteristic trends of socio-political development at the beginning of the 21st century in a significant part of Euro-Atlantic civilization has become the transformation of the ideological paradigm, accepted and disseminated mainly by a part of the media, political organizations and elites, as well as non-governmental or academic sectors. This includes the promotion of political correctness, identity politics (gender ideology, multiculturalism), cancel culture and other progressivist elements. In the field of language and communication, the consequences of the aforementioned processes are reflected on many levels - to mention just a few, the systematic displacement of the generic masculine or the controversial manual of the European Union Commissioner Helena Dalli, which sought to avoid the use of names associated with European culture (Christmas; the first names John and Mary; and others). These recent processes and phenomena are naturally accompanied by their cultural reflection - it is the literary depiction of shifts in the communicative sphere that is the subject of our literary-onomastic material contribution. Specifically, the paper focuses on the thematization of changes in proprias in Czech and French prose works that depict negative images of contemporary or future European society. The paper pursues a reflection on onymic naming or renaming as a tool of media, ideological and totalitarian power, control and censorship; it focuses on describing the typology of literary proper names (anthroponyms, chrematonyms and toponyms) that are subject to ideological coercion. Last but not least, the paper highlights the roles (associative, symbolic, etc.) that proper names play in the contemporary narrative representation of totalitarianism and ideologization.