consonance, graphic art, object, installation

Kurátorka výstavy Martina Vítková "KONSONANCE (neboli libozvuk), uspokojivý souzvuk, vzniká sladěním odlišností, posunů, odchylek. Trojitý virbl různých uměleckých osobností se setkává nad tématem čáry v kontaktu s prostorem. Čára je abstrakce, neboť svět se stále mění a linie zastupuje šev, spoj, jizvu, opakováním se skládají rastry a vystupují letokruhy. - Zbyněk Janáček zintenzivňuje jemný rytmus obou shapeshifterek vrst- vením intenzivních barevných ploch přes sebe. Metalická folie ještě více zpřítomňuje představu odrazu a okna. Kam by okno mělo vést? Zevnitř ven, nebo naopak dovnitř, do zcela jiné dimenze? Objekty poučené my- stikou světla rané gotiky opata Sugera, holandskou geometricky inici- ační platformou De Stijl a průzkumem náhody, levitace a gravitace Huga Demartiniho jsou esejí o neustálém pohybu. Plošné objekty můžeme pova- žovat v jistém smyslu za displaye či seriály. Tvary a jejich vztahy s plochou a prostorem se v nich stále mění, usazují, koncentrují, vyostřují. Perma- nentní pohyb je vlastností světa. Svět spěje k uspořádanosti, ale záro- veň v ní nesetrvává. Destruuje harmonii svým pohybem a hledá novou, jinou, ne lepší, ne horší, ale živou a přirozenou. V sérii Shapeshift multimediální grafička Andrea Uváčiková a sochařka Zuzana Bartošová zkoumají 3Dtvary a jejich 2D projekce. Jak jim rozumí- me, jak o tvarech přemýšlíme, jak si pamatujeme to, čeho se v mysli i reálně smysly dotýkáme. - Zuzana Bartošová chápe linie „růstu“ 3D tištěného objektu jako svého druhu letokruhy. Bílý transparentní plast je artificiální hmotou, člověku přirozenou, vždyť jsme si ji ke svému užitku stvořili. Objekt vzniká vrstvením lineárních vlá- ken a získává vlastnosti vnějšku a vnitřku, k nimž má co říci také denní a umělé světlo. Vztah mezi matérií a časem zkoumal už Leonardo da Vinci. Dodnes nás fascinuje otisk minulosti, přirozené narůstání, vrstvení, vnímáme uplývající čas zapsaný a uložený v hmotě. - Andrea Uváčiková si klade otázku: Dok

CONSONANCE (or overtone), a satisfying consonance, is created by harmonizing differences, shifts, deviations. A triple snare drum of various artistic personalities meets over the theme of lines in contact with space. The line is an abstraction, because the world is constantly changing and the line represents a seam, a joint, a scar, through repetition rasters are composed and annual rings appear. In the Shapeshift series, multimedia graphic artist Andrea Uváčiková and sculptor Zuzana Bartošová investigate 3D shapes and their 2D projections. How do you understand theme, how we think about shapes, how we remember what is in our mind and in reality we touch the senses. Zuzana Bartošová understands the lines of "growth" of a 3D printed object as one of its kind annual rings. White transparent plastic is an artificial substance, natural to man, after all, we created it for our benefit. The object is created by layering linear layers ken and acquires the qualities of exterior and interior, to which the daily and artificial also have something to say light. The relationship between matter and time was already explored by Leonardo da Vinci. To this day us it fascinates the imprint of the past, natural growth, layering, we perceive the passing of time written and stored in matter. Andrea Uváčiková asks herself the question: Can we three-recognize the dimensions of bodies in two dimensions? After all, we mostly load the world two-dimensionally, in various recordings and digital media. Traditional graphic gravure processes can offer (albeit slight) depth and plasticity" here, but the author goes more along the path of generalization. The intense black surface of the ruffles in an unsettling way, the illusion of space built by lines and lights. Zbyněk Janáček intensifies the gentle rhythm of both shapeshifters of layers- by weaving intense colored areas over each other. Metallic foil even more so it presents the idea of ??a reflection and a window. Where should the wind