Performance Art, ;Installation, ;objects, ;New media, ;Engaged Art, ;Contemporary art, ;Video art, ;Sound Art,

Sny se nerodí a nezanikají, pocházejí ze vzduchu a z popela, nekončí vzplanutím, ale postupnou erozí. Skutečnost před námi vystupuje jako shluk rozptýlených událostí pochybných syntéz a seskupení. Nepochybně jsme o ní nejednou hovořili, hovoříme, respektive o ní můžeme prohlásit, že je temná. Čas a prostor určují vztah mezi ontologií vytváření obrazů a jeho reprezentací. Západní kultura a filosofie odsouvá do pozadí mizení, prázdnotu či nicotu jako něco, co souvisí s pomíjivostí, ničením, stejně jako se skrýváním. Navzdory vší skutečnosti má odraz této nicoty přece jenom svůj význam. Post-konceptuální diskurs neustále zápasí s reprezentací viděného, idea se přesouvá na oblast formálních zkušeností v uměleckém díle a klade hranice mezi obraz reality a jeho vnitřní odraz. Rozumět snům je cestou za významem, je užitím rozumu. Obrazem tohoto aktu je pole standardů správnosti. černá Ostrava… Gdańské Loděnice… Ostrava, nebo také Gdańské loděnice, které se dnes již necítí být černé a své identity hledájí v takových barevných konotacích, které jsou opravdu velmi barevné, jsou to přímo gejzíry barev, avšak černý sen, jenž je v kořenech tohoto uvažování o snu, a jenž by za jistých okolností mohl být vnímán jako noční můra, jako cosi děsivého i tíživého, je především živou platformou aktuálního a současného úsilí o racionální deskripci, jakož i arteficiálně existenciální responzi mytologie původu. Výstava The Dream of Black je projektem pedagogů Ostravské univerzity a pedagogů ASP v Gdańsku, respektive jejich žáků, kteří jsou dnes také pedagogy. V nejednom případě se jedná již o druhou žákovskou linii. The Dream of Black nabízí široké spektrum výtvarných forem. Autorský vzorek tvořící jádro výstavního projektu (host: Viktor Frešo a jiní) je jen zlomkem celé výtvarné scény daných měst. Divák bude mít nepochybně také možnost osobní konfrontace se stereotypem provozního vnímání vztahu centra a periferie, která dnes sama sebe vní

Dreams are not born and they do not disappear, they come from air and from ashes, they do not end in a flash, but in a gradual erosion. Reality appears before us as a cluster of scattered events of dubious syntheses and groupings. Undoubtedly, we have talked about her more than once, we talk about her, or we can say about her that she is dark. Time and space determine the relationship between the ontology of image making and its representation. Western culture and philosophy relegates disappearance, emptiness or nothingness to the background as something related to transience, destruction, as well as hiding. Despite all the reality, the reflection of this nothingness still has its meaning. The post-conceptual discourse constantly struggles with the representation of the seen, the idea moves to the area of formal experiences in the work of art and sets boundaries between the image of reality and its internal reflection. Understanding dreams is the path to meaning, it is the use of reason. The image of this act is the field of standards of correctness. black Ostrava? Gdańsk Shipyard? Ostrava, or also the Gdańsk Shipyard, which today no longer feels black and seeks its identity in such color connotations, which are really very colorful, they are directly geysers of color, but a black dream, which is at the root of this thinking about a dream, and which could under certain circumstances be perceived as a nightmare, as something terrifying and burdensome, is above all a living platform of the actual and contemporary effort for a rational description, as well as an artificially existential response to the mythology of origin. The Dream of Black exhibition is a project of pedagogues of the University of Ostrava and ASP pedagogues in Gdańsk, or rather their students, who are also pedagogues today. In many cases, this is already the second student line. The Dream of Black offers a wide spectrum of artistic forms. The author's sample forming the core of the exhibition