assessment tools; children; nurses; peripheral venous catheter; phlebitis

Cílem studie bylo zjistit incidenci infuzní flebitidy u dětí hospitalizovaných s onemocněním diabetes mellitus se zavedeným periferním žilním katétrem. Metodika: Observační studie zkoumala místo zavedení periferního žilního katétru (PŽK) pomocí hodnotícího nástroje Visual Infusion Phlebitis scale – VIP scale (Tab. 1) u 209 dětí ve věku 6–11 let. Výzkum probíhal v 7 nemocnicích Moravskoslezského kraje. Hodnocení místa zavedení PŽK probíhalo ve 12hodinových intervalech po celou dobu zavedení PŽK, hodnocení prováděly sestry na daných odděleních. Výsledky: Nejčastěji, konkrétně u 48 dětí (22,97 %), byl u všech zavedených PŽK sledován výskyt infuzní flebitidy prvního stupně. Druhý stupeň byl zjištěn u 16 (7,66 %) zavedených PŽK. U dětí hospitalizovaných s onemocněním diabetes mellitus (n = 40; 19,14 %) byl pozorován zvýšený výskyt prvního stupně infuzní flebitidy ve 20 případech (50 %) a druhého stupně v 9 případech (22,5 %). V porovnání s dětmi, které byly hospitalizovány pro jiná onemocnění, zde tedy byla shledána statistická významnost p = 0,000. Třetí až pátý stupeň infuzní flebitidy nemělo ve sledovaném vzorku žádné dítě. Nejvyšší (n = 23; 33,3 %) výskyt infuzní flebitidy prvního stupně byl zaznamenán 3. den po zavedení PŽK, přičemž byla zjištěna statistická významnost p = 0,0260. Z výzkumu dále vyplynulo, že věk, pohlaví a velikost PŽK neměly vliv na výskyt této komplikace v místě zavedení PŽK u hospitalizovaných dětí. Závěr: Tato studie měřila incidenci infuzní flebitidy pomocí VIP scale. Incidence infuzní flebitidy prvního stupně byla sledována v necelých 23 %, druhého stupně v necelých 8 % u všech zavedených PŽK hospitalizovaných dětí. Bylo zjištěno, že faktory, jako je onemocnění diabetes mellitus a počet dnů zavedení PŽK, jsou statisticky významnými prediktory přítomnosti této komplikace. Prevence vzniku infuzní flebitidy může nejen snížit náklady a pracovní zátěž sester, ale především stres a bolest u hospitalizovaných dětí.

The objective of the study was to determine the incidence of infusion phlebitis in children hospitalized with diabetes mellitus with an inserted peripheral venous catheter. Methodology: An observational study examined the insertion site of a peripheral venous catheter (PVC) using the Visual Infusion Phlebitis scale – VIP scale (Appendix 1) in 209 children aged 6–11 years. The research took place in 7 hospitals in the Moravian-Silesian Region. The evaluation of the PVC insertion site took place at 12-hour intervals during the entire indwelling time. The evaluation was performed by nurses in the wards. Results: The incidence of first-degree infusion phlebitis was observed most frequently, specifically in 48 children (22.97%), in all inserted PVCs. The second degree of infusion phlebitis was found in 16 (7.66%) inserted PVCs. In children hospitalized with diabetes mellitus (n = 40; 19.14%), an increased incidence of first-degree infusion phlebitis was observed in 20 cases (50%) and second-degree in 9 cases (22.5%). In comparison with children who were hospitalized for other diseases, a statistical significance of p = 0.000 was found here. No child had third to fifth degree infusion phlebitis in the study sample. The highest incidence of first-degree infusion phlebitis (n = 23; 33,3%) was recorded on day 3 after the PVC insertion, with a statistical significance of p = 0.0260. The research also showed that age, sex and size of PVC did not affect the incidence of this complication at the PVC insertion site in hospitalized children. Conclusion: This study measured the incidence of infusion phlebitis using a VIP scale. The incidence of first-degree infusion phlebitis was monitored in less than 23% and second-degree infusion phlebitis in less than 8% of all inserted PVCs in hospitalized children. Factors such as diabetes mellitus and the number of days of PVC were found to be statistically significant predictors of this complication.