Přibližně padesát procent lidí, kteří prožili jednu depresivní ataku, zažijí i druhou epizodu deprese. A pokud se objeví třetí epizoda, tak je skoro jistota, že bez řádné profylaxe přijde i čtvrtá a další (Gelenberg et al., 2010). Tendence k chronifikaci je tedy velmi vysoká a s každou další epizodou se zvyšuje. V našem příspěvku se budeme zabývat tím, jak si úzdravu z rekurentní deprese vysvětlují lidé, kteří ji prožili, a také jak si úzdravu vysvětlují psychoterapeuti či psychologové, kteří s lidmi s touto obtíží pracují. Jako úzdravu z opakující se deprese jsme zvolili kritérium minimálně tři roky bez depresivní ataky a minimálně rok bez medikace. Je samozřejmě možné, že se deprese může vyskytnout i po delší odmlce, nicméně u většiny lidí se deprese vrací dříve a opakovaně. Zajímají nás především psychosociální faktory vedoucí k depresi. Co museli lidé změnit? Jaké konflikty vyřešit? Co v sobě přijmout? Co dělat jinak? Čili faktory na rozdíl od genetiky a některých dalších biologických faktorů ovlivnitelné. Ve svém výzkumu jsme použili kvalitativní rozhovory s terapeuty, psychology a lidmi, jenž trpěli opakující se depresí. Taktéž využíváme některé příběhy a případové studie z literatury. Náš příspěvek prezentuje prvotní výsledky právě probíhajícího výzkumu.

Approximately fifty percent of people who experience one episode of depression will experience a second episode of depression. And if a third episode occurs, it is almost certain that a fourth and subsequent episode will occur without proper prophylaxis (Gelenberg et al., 2010). Thus, the propensity for chronification is very high and increases with each subsequent episode. In our paper we will discuss how recovery from recurrent depression is explained by people who have experienced it, and also how recovery is explained by psychotherapists or psychologists who work with people with this difficulty. We chose a criterion of at least three years without a depressive attack and at least one year without medication as recovery from recurrent depression. It is, of course, possible for depression to return after a longer break, but most people experience earlier and recurrent returns of depression. We are primarily interested in the psychosocial factors leading to depression. What have people had to change? What conflicts did they resolve? What did they accept within themselves? What to do differently? So factors unlike genetics and some other biological factors are influential. In our research we used qualitative interviews with therapists, psychologists and people who suffered from recurrent depression. We also use some stories and case studies from the literature. Our paper presents the initial results of ongoing research.