hearing loss, high-frequency audiometry, HHI-S

Metodika: Sluch byl vyšetřen pomocí vysokofrekvenční audiometrie a byla vyplněna zkrácená verze dotazníku sluchového postižení Hearing Handicap Inventory (HHI-S). Pro zjištění schopnosti dotazníku odhalit sluchový hendikep byli probandi dále rozděleni na osoby s průměrnou ztrátou sluchu na lépe slyšícím uchu v jednotlivých frekvenčních skupinách do 25 dB (normální sluch) a na větší než 25 dB (nedoslýchavost). Byly zvoleny celkem čtyři frekvenční skupiny (0,5–4 kHz, 6–8 kHz, 9–12,5 kHz a 14–16 kHz). Výsledky: Bylo vyšetřeno 240 mužů (47,7 %) a 263 žen (52,3 %) ve věku 18–64 let, kteří nebyli sledováni v ordinaci ORL lékaře pro nedoslýchavost. Soubor byl rozdělen na dvě skupiny: od 18 do 39 let (244 osob) a nad 40 let (259 osob). Nejvyššího průměrného skóre v dotazníku dosahovaly osoby u obou věkových skupin na nejnižších hodnocených frekvencích (0,5–4 kHz). Do 40 let dosahovaly osoby průměrně 8 bodů a nad 40 let 9 bodů. Bylo zjištěno, že osoby mladší mají lepší průměrné skóre bodů oproti osobám starším, a to jak u osob s normálním sluchem, tak u osob s nedoslýchavostí (p < 0,001). Průměrný počet bodů z dotazníku HHI-S při normálním sluchu neroste s vyššími frekvencemi, ale zůstává téměř totožný. U nedoslýchavých však průměrné skóre se zvyšujícími se frekvencemi klesá. Závěr: Včasné odhalení nedoslýchavosti významně zlepší kvalitu života a sníží riziko ztráty kognitivních funkcí. Dotazník HHI-S se jeví v ordinaci praktického lékaře jako jeden z rychlých, levných a jednoduchých nástrojů k odhalení sluchové vady zejména u osob s nediagnostikovanou nedoslýchavostí. U mladších osob s normálním sluchem, ale s přítomností rizikových faktorů však dotazník nemá tak vysokou citlivost, proto by bylo vhodné zvážit audiometrické vyšetření k odhalení počínající ztráty sluchu.

Methods: All probands underwent extended high-frequency audiometry and fillet out a questionnaire (a shortened version of the Hearing Handicap Inventory (HHI-S)). To determine the ability of the questionnaire to detect hearing handicap, the probands were divided into persons with an average hearing loss in the better hearing ear in individual frequency groups up to 25dB (normal hearing) and greater than 25dB (hearing loss). It were created 4 frequency groups (0.5–4 kHz, 6–8 kHz, 9–12.5 kHz and 14–16 kHz). Results: It was examined 240 men (47.7%) and 263 women (52.3%) aged 18–64 years, who were not monitored in an otorhinolaryngologist’s office for hearing loss. The file was divided into 2 groups by age: from 18 to 39 years (244 people) and over 40 years (259 people). The highest average score in the questionnaire was achieved by persons in both age groups at the lowest evaluated frequencies (0.5–4 kHz). People under 40 scored an average of 8 points and over 40 scored 9 points. Younger subjects were found to have a better mean score compared to older subjects, both in normal hearing and hearing impaired subjects (p < 0.001). The average number of points from the HHI-S questionnaire in normal hearing does not increase with higher frequencies, but remains almost identical. However, the average score decreases with increasing frequencies by people with hearing loss. Conclusion: Early detection of hearing loss will significantly improve the quality of life and reduce the risk of cognitive function loss. The HHI-S questionnaire appears in the general practitioner’s office as one of the quick, cheap and simple tools to detect hearing impairment, especially in people with undiagnosed hearing loss. However, in younger people with normal hearing but with the presence of risk factors, the questionnaire does not have such a high sensitivity, so it would be advisable to consider an audiometric examination to detect beginning hearing loss.