null

Barbora Mikudová je jednou z výrazných postav současné ostravské umělecké scény, a to především na poli malířství. Absolvovala Ateliér nových médií na Fakultě umění OU pod vedením Jiřího Surůvky, kde v současné době působí jako odborná asistentka. Přestože se Bára věnuje primárně malbě, má v povědomí a v rámci své práce i v portfoliu také různé intermediální přesahy a práci s instalací. To je také zřetelné na výstavě v Galerii Provoz s názvem Běžci a povaleči, kde Bára vystavuje nová plátna z roku 2021. Neuchyluje se však ke klasické výstavní prezentaci malířských děl na hřebík na zdi, ale rozehrává instalační hru s komplikovaným prostorem galerie. Ta souvisí také s obsahem děl, jejichž hlavním motivem a prvním plánem jsou příběhy nebo spíš jen situace jakýchsi ztracenců, outsiderů které vyplivl systém a nechal napospas. Obrazy je zachycují v blíže neurčeném prostoru ani čase, jediným útočištěm je jim jejich starý gauč - teplo domova a zároveň past, do které se chytáme a z jejíž pohodlného obětí se špatně vstává. Obrazy nezachycují jen jistou existenční krizi, ale také dojemnou empatii a porozumění, se kterým autorka své protagonisty zobrazuje a v neposlední řadě také jemný humor, který doprovází jejich komicky bezradné počínání. Prostředí, ve kterém se postavy nacházejí však není zcela anonymní, plátny se táhne vykonstruovaný čistý prostor, který připomíná estetiku digitálních 3D interiérových vizualizací. Opuštěnost a důraz na výraz postav v tomto anonymním, vyčištěném prostoru vyznívá ještě o to víc. A právě tento prostor, tyto virtuální zdi z virtuálního nemateriálu, jejich zneklidňující přítomnost se autorka snaží přenést také do fyzického prostoru galerie. Zdmi se v tomto případě stávají samotná velká plátna, která prostor předělují a vytvářejí nové koridory a situace, divák se tak ocitá v obraze, v přeneseném i doslovném smyslu slova. Celá instalace je pak doplněná množstvím menších děl vyrůstajících ze zdi, a která jsou v kontrastu proti monu

null