Popis v původním jazyce: |
Mizerov je výstavní projekt vybraných českých výtvarných umělců, které spojuje alespoň částečné tvůrčí působení v Ostravě, jež je reflexí aktuální socio-kulturní situace spojené s epidemií covid-19. Umělci se polskému publiku představili nejen tvorbou realizovanou skrze tradiční media (obraz, objekt), ale i prostřednictvím tvorby multimediální.
Vystavující autoř: Milan Cieslar, Pavel Forman, Tomáš Koudela, Gabriela Pienias, Marek Schovánek, Ivo Sumec, Jiří Surůvka, Dan Trantina
Kurátoř: Tomáš Koudela, Tomasz Tobolewski
Místo: Galeria Uniwersytecka w Cieszynie, PL
Narodil jsem se v Karviné. Což je město na hranici s Polskem. Což je místo, které jsem již od velmi útlého věku vnímal jako konec světa. Jako prostor, který chci opustit, z něhož chci uprchnout. Když se mi na sklonku osmdesátých let naskytla nečekaná příležitost vycestovat do Německé spolkové republiky, myslel jsem si, že je to konečně tady. Že uteču a nechám za sebou Karvinou se svým Rájem, což je městská čtvrť, v níž je nemocnice, kde jsem se narodil a také Mizerov, což je část města, kde je hřbitov. Jak příznačná jména.
Ale osud tomu chtěl jinak. Místo emigrantské budoucnosti se přede mnou otevřela budoucnost sametová. Prostě to, co si ani v nejdivočejším snu na jaře roku 1989 nepředstavíš. Místo kriminálu svoboda. Když jsme u těch snů, tak jeden z mých předpřevratových se odehrával v poněkud filmových kulisách, útěku z Evropy na palubě zaoceánského parníku, z jehož paluby vidím z mlhy se vynořující Sochu svobody, avšak ouha, zrada, za tou ikonickou figurou vystupuje z mléčného oparu místo ikonických siluet, panorama Ostravy se svými hutěmi a monstrózními sídlišti. Probudil jsem se, nerozuměl... a snažil se zapomenout.
Jak šel čas, tak mnohokrát jsem se s tímto hrozným snem musel znovu a znovu potýkat, snažil jsem se pochopit v čase, když jsem skutečně Ostravu opustil... a to na dvě desítky let. V čase, kdy jsem se do Ostravy zase vrátil, a zase už je to více než deset let a samozřejmě v
|