Specific learning disabilities, dyslexia, diagnosing dyslexia, sets of texts, speed of reading, frequency and categorization of errors, reading strategies

Studie přináší dílčí informace o výsledcích měření úrovně čtenářské techniky u žáků 7. ročníku základních škol, která byla realizována v rámci řešení projektu TAČR Vývoj diagnostické baterie čtení s porozuměním u žáků 2. stupně základních škol. Stěžejní výstup projektu tvoří nově navržená baterie textů, s jejichž pomocí je možno jak diagnostikovat dyslexii u žáků 2. stupně základních škol, tak u dříve diagnostikovaných žáků ověřovat efektivnost dosavadní reedukace, zvážit zachování, omezení nebo opětovnou aktivaci podpůrných opatření. Cílem realizovaného měření bylo ověření funkčnosti diagnostického nástroje, získání dat ke srovnání čtenářských výkonů žáků s diagnostikovanou dyslexií s výkony běžných žáků bez specifických poruch učení. Měření proběhla pomocí tzv. eyetrackeru, analyzovány byly vizuální i akustické záznamy čtení 22 žáků 7. ročníku z vybraných ostravských základních škol. Analýzy byly zaměřeny na zhodnocení kvantitativních i kvalitativních dat, sledována byla rychlost čtení, počet chyb (s rozlišením opravených a ponechaných chyb) a využité strategie při odpovědích na otázky k textu. Analýzy potvrdily rozdílné výsledky sledovaných skupin žáků.

The study summarized partial information on the results of measuring the level of reading technique among the 7th grade of primary school pupils, which was realised as part of the TAČR project The Development of Diagnostic Set of Reading Comprehension with Pupils of 2nd degree of Primary Schools. The measurements were carried out using a newly designed set of texts, with the help of which it is possible both to diagnose dyslexia of pupils of the 2nd level of primary schools, and to verify the effectiveness of previous re-education for previously diagnosed pupils, to consider the maintenance, limitation or reactivation of support measures. The measurements were carried out using the so-called eye-tracker, visual and acoustic reading recordings of 22 7th grade pupils from selected primary schools in Ostrava were analysed. The analyses were focused on the evaluation of quantitative and qualitative data, and the speed of reading, number of errors (with a distinction between corrected and retained errors) and strategies used when answering questions about the text were monitored. The measurements confirmed differences between pupils without a specific learning disorder and dyslexic pupils in all indicators, in the speed of reading, occurrence of errors and representation of individual types. The results obtained so far indicate usability of the diagnostic tool in pedagogical practice.