life transitions; established adulthood; well-being

Tato studie se zaměřuje na soulad nebo nesoulad mezi skutečným a ideálním věkem životních tranzic a jejich důsledky v oblasti osobní pohody v tzv. zakotvené dospělosti. Do studie se zapojilo 404 lidí ve věku od 30 do 45 let (M = 33,55; SD = 2,89; 68,6 % žen). V online dotazníku vyplnili informace o svém ideálním a reálném věku prožití důležitých životních tranzic (kohabitace, manželství a rodičovství) a dotazníky o psychické a subjektivní pohodě. Následně byli rozděleni do tří skupin: lidé s dřívějším prožitím tranzic ve srovnání s ideálním věkem; lidé se stejným reálným a ideálním věkem; a lidé s pozdějším prožitím tranzic ve srovnání s ideálním věkem. Multinomiální regresní analýza ukázala, že lidé s dřívějším reálným prožitím tranzic, než je jejich ideální věk, měli ve všech třech studovaných tranzicích nižší úroveň osobní pohody ve srovnání s ostatními dvěma skupinami; lidé se stejným reálným-ideálním věkem a lidé s pozdějším prožitím se významně nelišili v úrovni osobní pohody. Tyto výsledky naznačují, že společenské přijetí pozdějšího načasování tranzic souvisejících s partnerstvím a rodinou může ovlivnit i individuální prožívání osobní pohody.

This study focuses on the consistency or inconsistency between the actual and ideal age of life transitions and their consequences in the area of ​​personal well-being in the so-called estabished adulthood. 404 people between the ages of 30 and 45 participated in the study (M = 33.55; SD = 2.89; 68.6% women). In an online questionnaire, they filled in information about their ideal and real age of experiencing important life transitions (cohabitation, marriage and parenthood) and questionnaires about psychological and subjective well-being. Subsequently, they were divided into three groups: people with an earlier experience of transitions compared to the ideal age; people with the same real and ideal age; and people with later transitions compared to the ideal age. Multinomial regression analysis showed that people with actual transitions earlier than their ideal age had a lower level of personal well-being in all three studied transitions compared to the other two groups; people with the same real-ideal age and people with a later life did not differ significantly in the level of personal well-being. These results suggest that social acceptance of later timing of transitions related to partnership and family may also influence individual experiences of personal well-being.