Contemporary art, Art in Public Space, Installation, Intervention

Katalog deváté edice festivalu umění ve veřejném prostoru, která se zamýšlela nad (ne)schopností umění měnit stav věcí a zároveň tematizovala jeho domnělou zradu na divákovi. Nikoli však ve smyslu iluze, na kterou poukazoval slavný Magrittův obraz, z něhož si festival vypůjčil parafrázované motto, nýbrž v nadsázce ve smyslu přesně opačném, tedy, že iluzi už nenabízí. Katalog se zaobírá otázkami společenské role umění, jeho ambicemi i schopnostmi navázat vzájemný dialog mimo „klauzuru“ bílé galerijní kostky. Významně však exponuje i současný rozpor mezi potřebou umělců komentovat současný stav věcí a ochotou publika jim naslouchat.

Catalogue of the 9th edition of the art festival in public space, which reflected on the (in) ability of art to change the state of affairs and at the same time thematized its supposed betrayal of the viewer. However, not in the sense of the illusion pointed out by Magritte's famous painting, from which the festival borrowed a paraphrased motto, but in exaggeration in the exact opposite sense, ie that it no longer offers the illusion. The catalog deals with issues of the social role of art, its ambitions and the ability to establish a mutual dialogue outside the "clause" of the white gallery cube. However, it also significantly exposes the current discrepancy between the need for artists to comment on the current state of affairs and the willingness of the audience to listen to them.