bohemization, Czech borderland, degermanization, Jeseníky region, nomenclature, onomastics, renaming, toponomastics, model analysis

Nechte se vést od Frývaldova k Jeseníku, navštivte rejvízskou Noskárnu, jesenický Pentagon či lipovskou Macurovu zatáčku. Kniha se zabývá zeměpisnými jmény (místními, pomístními, uličními názvy) v pohraničí a jejich vývojem od nejstarších dob až do současnosti, a to na materiálu z okresu Jeseník (Slezsko, Olomoucký kraj). Pro tuto oblast – stejně jako pro jiné okresy v někdejších Sudetech – platí, že velká část názvů byla německého původu. Tato skutečnost představovala po roce 1945, v době volající po celkové degermanizaci republiky, palčivou a zásadní otázku s celospolečenským významem. Názvy tehdy byly v různé míře odněmčovány a počešťovány. Právě na tento přejmenovací proces – jak z hlediska formálního, tak motivačního; pohledem odborné, ale i laické veřejnosti – se text soustředí především. Rovněž podává přehled aktuálních trendů v současných pojmenovacích procesech a názvotvorbě. Autorka se snaží odpovědět na otázky, zda místní obyvatelé nově a v podstatě uměle vytvořené názvy přijali, či nikoliv, jakými způsoby vytvářeli pojmenování vlastní (tzv. živá) nebo zda se mohla mezi obyvateli uchovat některá původní a po válce úředně odstraněná německá jména. Zeměpisné názvy jsou představovány nejen jako jazykové jednotky, ale také jako historická svědectví, předmět diskuzí, doklad regionální identity, součást paměti krajiny či nástroj marketingu.

The monograph Zeměpisné názvy v pohraničí po roce 1945: na příkladu okresu Jeseník [Geograpical names in a Border Region after 1945: as a case study of the district Jeseník] focuses on toponyms (place names, minor place names and street names) in a Czech border region – the former Jeseník district (Silesia, Olomouc Region). It describes and analyses the toponymy of the former district of the Jeseník after the year 1945. This area was settled by German speaking ethnic group since the Middle Ages, thus a large part of the names was of the German origin. However, after the Second World War in the spirit of general degermanization, geographical names were bohemized – a huge part of the thesis if focused particularly on the process of the renaming. Apart from this, the synchronous layer of the toponymy is researched from the variation point of view and a model analysis was also carried out. The work concentrates both on standardized and non-standardized („popular“) names, which were collected on the basis of the field research in a form of half-structured interviews.