Frailty, Heart failure, Psychosocial factor, Quality of life, Socio-demographic factor

Cíl: Cílem tohoto přehledu je analyzovat studie, které se zaměřují na hodnocení kvality života pacientů se srdečním selháním z hlediska různých faktorů, které na ni mohou mít vliv, a jsou tak důležitým zdrojem poznatků s klinicky relevantní hodnotou pro obecné praktikujících. Metody: Pro vyhledávání byly použity databáze Pubmed, Cinahl a Medline. Cílem tohoto přehledu byly studie publikované v letech 2014–2019 v češtině a angličtině, dostupné v plném znění a hodnotící kvalitu života pacientů se srdečním selháním pomocí nástroje určeného k hodnocení kvality života. Tento přehled zahrnuje studie, které hodnotí kvalitu života ve vztahu k faktorům, které mohou mít vliv na kvalitu života těchto pacientů. Protokoly studií a kvalitativní studie byly z tohoto přehledu vyloučeny. Studie zaměřené na jiná onemocnění kromě srdečního selhání byly rovněž vyloučeny. Výsledky: Tento přehled obsahuje 10 studií, které lze maticky rozdělit do 3 kategorií: studie týkající se křehkosti, sociodemografických faktorů a psychosociálních aspektů. V prezentovaných studiích se často objevovaly proměnné jako úzkost, deprese a slabost. Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire (KCCQ) byl nejčastějším nástrojem používaným pro hodnocení kvality života. Závěr: Srdeční selhání je významně spojeno s narušením všech aspektů kvality života. Proto je důležité identifikovat problémové oblasti, které by mohly potenciálně zhoršit kvalitu života pacientů se srdečním selháním. Je důležité hledat metody, které by mohly zlepšit kvalitu života i těchto pacientů. Znalost faktorů ovlivňujících kvalitu života těchto pacientů je pro praktické lékaře klíčová, protože jsou první, koho kontaktuje pacient hledající zdravotní péči, a jsou zodpovědní za odeslání na další specializovaná pracoviště. © 2020, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně. Všechna práva vyhrazena.

Objective: The aim of this review is to analyze studies that focus on assessing the quality of life of patients with heart failure in terms of various factors that might have an influence on it and thus are an important source of knowledge having clinically relevant value to general practitioners. Methods: Pubmed, Cinahl and Medline databases were used for the search. The studies searched for the aim of this review were those published from 2014–2019 in Czech and English, available in full-text and evaluating the quality of life of patients with heart failure by using a tool designed to assess the quality of life. This review includes studies which assess the quality of life in relation to the factors that might have an influence on the quality of life of these patients. Study protocols and qualitative studies were excluded from this review. Studies focusing on other diseases apart from heart failure were excluded as well. Results: This review includes 10 studies that may be the matically classified into 3 categories: studies relating to the frailty, socio-demographic factors, and psychosocial aspects. Variables such as anxiety, depression, and frailty frequently appeared in presented studies. Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire (KCCQ) was the most frequent tool used for assessing quality of life. Conclusion: Heart failure is significantly associated with impairment of all the aspects of the quality of life. Therefore, it is important to identify problem areas that might potentially impair the quality of life of patients with heart failure. It is important to look for methods that could improve the quality of life of these patients, too. Knowledge of the factors affecting the quality of life of these patients is crucial for general practitioners, since they are the first to be contacted by the patient seeking health care and they are responsible for sending them to other specialized departments. © 2020, Czech Medical Association J.E. Purkyne. All rights reserve