Drug-induced sleep endoscopy; Flexible endoscopy; Obstructive sleep apnea; Positive airway pressure

Cíl: Cílem práce bylo sledovat vliv pozitivního tlaku v dýchacích cestách (PAP) na konkrétní místa obstrukce při medikamentózní spánkové endoskopii, vyhodnotit, při jakém tlaku obstrukce mizí/zhoršuje se a objasnit možné příčiny intolerance PAP. . Materiál a metodika: V období od 6. 2018 do 12. 2020 byl proveden PAP test při medikamentózní spánkové endoskopii u 20 pacientů s obstrukční spánkovou apnoe bez předchozí terapie. Při vyšetření byla identifikována místa obstrukce v horních cestách dýchacích. Bylo hodnoceno, jak se rozdílný tlak nastavený při ventilaci PAP odráží na chování horních cest dýchacích a na jejich expanzi či kolapsu vedoucí k jeho obstrukci. Sledování bylo zahájeno při tlaku 6 hPa a postupně byl tlak postupně zvyšován o 2 hPa v rozsahu od 6 do 18 hPa. Každý tlak byl aplikován po dobu minimálně 20 sekund. Zjištění byla vyhodnocena pomocí klasifikace VOTE podle Keziriana a vzájemně porovnána. Výsledky: Nejlepší účinek PAP byl pozorován v případě předozadní obstrukce v oblasti měkkého patra, kde byl průměrný otevírací tlak 11,2 hPa. Pro laterolaterální orofaryngeální obstrukci byl průměrný otevírací tlak 12 hPa. PAP neměla žádný efekt u 8/20 pacientů, 6krát kvůli koncentrické nebo laterolaterální obstrukci měkkého patra a dvakrát kvůli kolapsu epiglottis. U kolabující epiglottidy ventilace PAP neuvolňuje dýchací cesty, protože se zvyšujícím se tlakem PAP se zhoršuje obstrukce a sání epiglottis na zadní stěně hltanu. Závěr: Poléková spánková endoskopie horních cest dýchacích s PAP je jednoduché a snadno proveditelné vyšetření, které může snížit intoleranci PAP (např. při kolapsu epiglottis) a optimalizovat tak léčbu. U pacientů, kteří jsou k této léčbě indikováni, předpokládáme lepší poddajnost tlakového zařízení.

Aim: The aim of the work was to monitor the effect of positive airway pressure (PAP) on the particular sites of obstruction during the drug-induced sleep endoscopy to evaluate at which pressure the obstruction disappears/worsens and to clarify possible reasons for PAP intolerance. Materials and Methods: In the period from 6/2018 to 12/2020, a PAP test was performed during the drug-induced sleep endoscopy in 20 patients with obstructive sleep apnea without previous therapy. During the examination, sites of obstruction in the upper respiratory tract were identified. It was evaluated how the different pressure set during PAP ventilation reflects on the behaviour of the upper respiratory tract, and on its expansion or collapse leading to its obstruction. Monitoring was started at a pressure of 6 hPa, and gradually the pressure was increased stepwise by 2 hPa in the range from 6 to 18 hPa. Each pressure was applied for a minimum of 20 s. The findings were evaluated using the VOTE classification according to Kezirian and compared with each other. Results: The best effect of PAP was observed in the case of anteroposterior obstruction in the soft palate area, where the average opening pressure was 11.2 hPa. For laterolateral oropharyngeal obstruction, the average opening pressure was 12 hPa. PAP had no effect in 8/20 patients, 6 times due to concentric or laterolateral obstruction of the soft palate, and twice due to the collapse of the epiglottis. In the collapsing epiglottis, PAP ventilation does not relax the airways, because with increasing PAP pressure, the obstruction and suction of the epiglottis on the posterior wall of the pharynx worsens. Conclusion: Drug-induced sleep endoscopy of the upper airways with PAP is a simple and easy-to-perform examination which can reduce PAP intolerance (e.g., in the event of an epiglottis collapse) and thus optimize the treatment. We assume better compliance of the pressure device in patients who are indicated for this treatment.