Moderní společnost se obvykle vykládá jako důsledek vědeckých inovací a technického pokroku (vynález parního stroje, zavádění elektřiny), ale neméně zásadní byla i změna v zacházení s časem. Sociolog Anthony Giddens nazývá moderní čas jako prázdný. Je to čas objektivní, měřený, hodinkový, který platí pro všechny a lze ho přepočítávat i mezi kontinenty. Toto pojetí času zaváděné původně jen ve velmi specifickém prostředí klášterů se stalo zásadní pro moderní sociální koordinaci. Umožnilo především náš stávající způsob práce a zaměstnání, které jsou závislé na prodeji pracovních hodin. V současné době však dochází k proměně zacházení s časem, které musí zahrnovat i svobodu osobního rozhodování. Pevná pracovní doba se rozvolňuje, ale pracovní nároky se místo toho koncentrují do kritických okamžiků, na které se klade o to větší důraz. Vžilo se pro ně označení deadline – tj. čára smrti. V přednášce budeme probírat výhody a nevýhody s tím spojené.