Digital media ;Hyperlink ;Digital art ;Conceptual art ;Social interaction

Cílem výstavy je upozornit na obraz založený nejen na čisté vizualitě, ale na interaktivitě, ponoření a vnímavosti, stejně jako na člověku, který se může projevit a jednat jak ve fyzickém, tak v digitálním světě, kam bere různé formy digitálního provedení. Digitální tvarování obrazu souviselo ve výstavní kompozici s lidským stavem, světem a znalostmi a vytvářelo koherentní prohlášení o možných nových obrazech světa a člověka vycházejících z digitálních technologií a biotechnologií. Absurditu reality odhalují dva obrazy Františka Kowolowského, které v galerijním prostoru diagonálně spolupracují a navzájem se doplňují po formální i významové stránce. První je digitální fotografie stěny s nastříkaným nápisem: „Absurdní. Nestal jsem se lepším člověkem; lhář; nemilosrdný; hloupý, alkoholik; citlivý romantik “; druhý obraz si zachovává barevné rozdělení obrazové plochy fotografie na bílou přerušovanou žlutou a modrou se šedou a klade otázku ohledně podstaty obrazu a reality, kterou představuje. Absurdita pociťovaná ve skutečnosti evokuje touhu dát smysl naší existenci a hledat vysvětlení.

The aim of the exhibition is to draw attention to an image based not only on pure visuality, but on interactivity, immersion and receptivity, as well as on a person who can manifest and act in both the physical and digital world, where he takes various forms of digital performance. Digital image shaping was related in the exhibition composition to the human state, the world and knowledge and created a coherent statement about possible new images of the world and man based on digital technologies and biotechnologies. The absurdity of reality is revealed by two paintings by František Kowolowski, which cooperate diagonally in the gallery space and complement each other in terms of form and meaning. The first is a digital photograph of the wall with a spray-painted inscription: ?Absurd. I did not become a better person; liar; ruthless; stupid alcoholic; sensitive romantic '; the second image retains the color division of the image area of ??the photograph into white dashed yellow and blue with gray and asks a question about the nature of the image and the reality it represents. The absurdity actually felt evokes the desire to give meaning to our existence and to seek explanations.