raný novověk, šlechta, genealogie, heraldika, Morava, Opavsko, Polsko, Bartoloměj Paprocký z Hlohol

Zrcadlo slavného Markrabství moravského, monumentální dílo o moravské šlechtě z roku 1593 sepsal polský exulant Bartoloměj Paprocký z Hlohol s využitím starších kronik, dostupných písemných a epigrafických pramenů i autopsie. Odrazem jeho osobních politických preferencí však byla snaha implementovat do textu vzájemnou příbuznost šlechty z českých zemí a Polska. Nepřekvapí tedy, že vazbu na polské prostředí přisoudil 54 z celkového počtu 177 šlechtických rodů zmiňovaných v tomto díle, což by představovalo celých 30,5 % z nich. K prokázání příbuznosti ovšem autor často využil pouze fabulaci (erbovní pověsti), proto bylo nutno jeho závěry revidovat. Na základě kritické analýzy díla pak bylo zjištěno, že proklamovaný polský, respektive litevský původ je možno doložit nanejvýš u 14 moravských šlechtických rodů (tj. 7,9 %).

Zrcadlo slavného Markrabství moravského [A Mirror of the Famous Margraviate of Moravia], a monumental work about the Moravian nobility from 1593, written by the Polish exile Bartosz Paprocki of the Jastrzębiec coat of arms using older chronicles, available written and epigraphic sources, as well as his own experience. However, the reflection of his personal and political preferences was an attempt to implement into the text the mutual kinship of nobility from the Bohemian Lands and Poland. It is therefore not surprising that he attributed ties to the Polish milieu to 54 from the total of 177 noble houses mentioned in this work, which would represent 30.5 % of them. However, to prove kinship the author often used only fabrications (heraldic legends), which is why his conclusions had to be revised. Later, based on a critical analysis of the work, it was discovered that the proclaimed Polish or, more precisely, Lithuanian origin could be documented in the case of 14 Moravian noble houses (i.e. 7.9 %) at the most.