the Czech nobility, the Middle Ages, the 13th century; piety, salvation of the soul

V předložené studii se autor věnuje fenoménu zbožnosti a víry v možnost ovlivnit posmrtnou spásu mezi příslušníky středověké elity ve vrcholně středověkých českých zemích a otázkou nakolik se motiv osobní zbožnosti prolínal s jejich pragmaticko-hospodářským uvažováním. Ukazuje, že se hospodářské, memoriální, reprezentační i zbožné aktivity v mentalitě středověkého člověka vzájemně nerušily a v průběhu 13. století došlo u českých a moravských světských elit k výraznému posunu směrem k aktivní starosti o posmrtný život duše a její spasení.

In this study the author considers the phenomenon of piety and the belief in the possibility of influencing posthumous salvation among the members of the medieval elite in the high-medieval Czech lands and the question of to what extent personal piety merged with their pragmatic-economic decision-making. It shows that economic, memorial, prestigious and religious activities did not mutually disturb one another in the mentality of medieval man, and during the 13th century the Bohemian and Moravian secular elites became more concerned about the afterlife of the soul and its salvation.