Při práci s počítačem se neobejdeme bez počítačové myši a klávesnice. První myš byla navržena 1963 Douglasem Engelbartem. I přes různé úpravy a vývoj klasických myší se stále potýkáme s myoskeletárním poraněním při dlouhodobém používání myši. Na současném trhu se objevují ergonomicky upravené myši (tzv. vertikální), které mají za cíl tato poranění redukovat. Rozdíl mezi klasickou a vertikální myší je v úchopu samotné myši, což má za následek odlišné postavení předloktí a zápěstí. Studie zabývající se touto problematikoou poukazují na to, že u vertikálních myší dochází k menšímu přetěžování extenzorů zápěstí a prstů, a tím pádem k menšímu riziku vzniku myoskeletárních poranění. Pokud chceme tuto problematiku řešit cílenou fyzioterapií je potřeba znát nejen aktivované svaly při používání jednotlivých typů myši, ale také to, jak se odlišný úchop myši projeví v dalších segmentech horní poloviny těla. Cílem práce je návrh metodiky pro hodnocení svalové aktivity vybraných svalů horní končetiny při použití vertikální a klasické myši. K hodnocení akčních potenciálu vybraných svalů byl využit přístroj Telemyo 2 400 T G2 Noraxon, 2003). Hodnotila se aktivita svalů při charakteristických činnostech (posun kurzorem, klik, rolování). Pro zajištění jednotnosti činností pro všechny probandy byl zpracován soubor, který dané úkony definoval. Tato studie poukazujje na možnost hodnocení zatížení svalů horní končetiny při různém úchopu počítačové myši a její aplikovatelnost do oblasti fyzioterapie. Na základě naměřených dat z povrchové elektromyografie budeme moci vyvodit, zda dochází ke změně svalové aktivity při práci s odlišnými typy počítačových myší. Na základě změn lze navrhnout cílenou fyzioterapii, která odlehčí přetěžovaným svalům a eliminuje vznik chronických onemocnění z toho vyplývajících.