Popis v původním jazyce: |
Výtvarné umění / Sochařství - volná tvorba
Ateliér sochařství 8
Účast studentky Ateliéru sochařství FU OU BcA. Pavlíny Rozsypálkové na společné výstavě s Ateliérem sochařství UMPRUM Praha.
Eva Koťátková, Dominik Lang, Dominik Bek, Matěj Bílek, Jan Boháč, Maria Dokuchaeva, Kristýna Fingerland, Kristina Hrevušová, Bianka Chladek, Klára Jakešová, , Karolína Liberová, Jana Mikle, Tatiana Nikulina, Veronika Olejárová, Lucie Davidová Patáková, Eliška Plechatová, Jakub Pohlodek, Nicolas Prokop, Ruta Putramentaite, Jonáš Richter, Pavlína Rozsypálková, Anna Wyrwová.
Současné umění reflektuje stále výrazněji vzniklou propast mezi kulturou a přírodou a stává se antropologií nového druhu: takovou, která nestaví do centra člověka, ale zaměřuje se na interakci mezi lidskými stopami (zásahy) a mimolidskými tvory, sítěmi vztahů mezi technologiemi a přírodou. Umělci jsou pak vykladači těchto neviditelných sítí, vypravěči příběhů, v nichž se lidským i mimolidským tvorům, neživým entitám i strojům dostává rovnocenného postavení. Výstava na schodišti Českého centra v Paříži dává prostor hlasu instituce, stroje, zprávě z blízké budoucnosti i situaci inscenovaného stěhování a předkládá je divákovi jako rovnocenné pohledy či komentáře k současné krizové situaci: Instituce testuje obyvatele skrze dotazník, v němž klade otázky, které testují divákův psychický a fyzický stav i jeho připravenost na krizové situace, řada otázek je ale zastaralých, pro současnost neúčinných. Stroj reflektuje fungování vlastního těla, které se nedobrovolně podílí na vytěžování a devastaci světa a s úlevou přijímá informace o tom, že se blíží jeho kolaps: sní o rozkladu na části a splynutí s okolím, mořem. Zpráva z budoucnosti od neznámého pisatele referuje o světě, v němž původní struktury zůstávají pouze proto, aby svým novým využitím ukázaly na rozpad starého světa (v bance spí lidé, kanalizace se mění ve skládky atd) a emoce, které tento nový svět generuje. Výstava představuje příběhy za chůze, v pohyb
|