global risks, technology, theoretical approaches

Proměny současného světa, ale také naléhavé hrozby, jako je současná pandemie covid-19 nebo možné důsledky klimatických změn, transformují povahu otázek, které se týkají rizik s globálním dopadem a odpovědnosti za jejich řešení. Tyto jevy vyžadují pro své pochopení a hodnocení zcela nové kontexty a perspektivy, čímž vznikají také nové problémy pro teorii i praxi. Abstraktně-historizující či univerzalistické teorie a analýzy, zdá se, nejsou schopny náležitě uchopit příčiny, povahu a důsledky těchto změn. Tyto nové problémy a rizika, postupně identifikované a poznávané, i když s určitými obtížemi a zpožděním, se stávají předmětem výzkumu, analýzy a praktických aktivit v různých oblastech lidského života. Komplikací pro náležitou analýzu problémů a rizik současného světa jsou přitom faktory jako: zvyšující se složitost, nejistota, diverzita zájmů a potřeb, nadměrné množství informací (tj. informační přetížení), potřeba rychlých rozhodnutí, potíže s předvídáním účinků rozhodnutí a aktivit, a mnohé další, nemluvě o zrychlujícím se tempu proměn technologií i společností jako takových. Tyto skutečnosti a potřeba jejich řešení předznamenávají významný epistemický problém. Jedním aspektem tohoto problému je již zmíněná potřeba nových přístupů a výzkumných metod a adekvátní jazyk pro jejich správnou problematizaci, artikulaci, hodnocení a také jednání. Dalším aspektem je „překlad“ výstupů těchto nových přístupů a metod pro veřejnost, a také pro decizní sféru. Příspěvek se bude zabývat přehledem vývoje myšlení o globálních rizicích a jejích důsledcích v posledních zhruba 40 letech a analýzou základních úkolů a překážek, které před lidmi stojí na cestě k jejich uchopení, šíření informovanosti o nich a možnostech řešení.