Cílem příspěvku bude představit Komenského filosofické pojetí člověka. Výklad bude veden chronologicky, od Komenského raných spisů, v nichž je antropologická tematika obsažena spíše implicitně a neostře, přes první pansofické spisy až po autorovo stěžejní dílo, Obecnou poradu o nápravě věcí lidských, v níž je snaze o uchopení člověka a aspektů, jež s jeho přirozeností nedílně souvisejí, věnován nemalý prostor. Ukáže se, že Komenský během svého života přehodnotil své původní, značně pesimistické postoje, aby ve svém životním díle představil bytostně optimistické pojetí lidské přirozenosti spočívající v naprosto svobodné vůli a s ní ruku v ruce jdoucí nevymezenosti lidské existence.