IBD, biological treatment, glomerulonephritis, immunosuppressive treatment, kidneys

Idopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel disease), Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida a choroby ledvin probíhají často společně. V současné době se dostává do popředí zájmu také výskyt různých forem glomerulonefritid u těchto nemocných. Nejčastější je mezangioproliferativní glomerulonefritida s depozity imunoglobulinu A, označovaná jako IgA nefropatie – Bergerova nemoc. Poškození ledvin se může projevovat sníženou funkcí a rozvojem proteinurie, někdy až nefrotického charakteru. Specifická situace je u nemocných s IBD na biologické léčbě se současně závažným postižením ledvin imunitního původu ve formě glomerulonefritidy, kteří vyžadují další imunosupresivní léčbu. Současná strategie, která spočívá v podávání imunosupresivní a biologické léčby současně, je empirická a řídí se tíží a aktivitou obou onemocnění. U IBD pacientů s lehčí formou renálního onemocnění obvykle pokračuje nastavená biologická léčba. V případě zhoršení renálního onemocnění s akcentací proteinurie a zhoršením glomerulární filtrace doporučují nefrologové zahájit intenzivní imunosupresivní léčbu např. cyklofosfamidem (Endoxan iv) spolu s kortikoidy (Methylprednisolon iv) a vysazení biologické léčby. Důvodem je obava ze sumace systémového imunosupresivního účinku obou léčebných postupů a zvýšeného rizika systémové infekce. Při zhoršení střevního zánětu je vhodné zvážit biologickou terapii se selektivním působením na gastrointestinální trakt (vedolizumab).

Idiopathic inflammatory bowel disease (IBD), Crohn's disease, ulcerative colitis and kidney disease often occur together. Currently, the occurrence of various forms of glomerulonephritis in these patients is also gaining prominence. The most common is mesangioproliferative glomerulonephritis with immunoglobulin A deposits, referred to as IgA nephropathy - Berger's disease. Renal impairment may result in decreased function and the development of proteinuria, sometimes of a nephrotic nature. The specific situation is in patients with IBD on biologic therapy with concomitant severe renal impairment of immune origin in the form of glomerulonephritis, who require further immunosuppressive treatment. The current strategy of administering immunosuppressive and biological therapies simultaneously is empirical and governed by the severity and activity of both diseases. In IBD patients with a milder form of renal disease, prescribed biologic therapy is usually continued. In case of worsening of renal disease with accentuation of proteinuria and worsening of glomerular filtration, nephrologists recommend initiating intensive immunosuppressive treatment with eg cyclophosphamide (Endoxan iv) together with corticoids (Methylprednisolone iv) and discontinuation of biologic therapy. The reason is the concern about the summation of the systemic immunosuppressive effect of both treatments and the increased risk of systemic infection. If intestinal inflammation worsens, biological therapy with a selective effect on the gastrointestinal tract (vedolizumab) should be considered.