Aristippus, epistemology, hedone, Mises, pathos, praxeology, rational choice, self-interest, Socrates

Zakladatel hédonistické filozofické tradice Aristippos z Kyrény spatřuje smysl lidského konání v dosahování slasti a vyhýbání se bolesti. Společně se svými následovníky soudí, že poznatelné jsou pouze subjektivní prožitky vnitřních stavů, pathé, nikoli to, co je vyvolává. I když vnější objekty nelze jednoznačně uchopit, praktická životní orientace tím netrpí. Kyrénská epistemologie poskytuje pro volbu optimálního jednání dostačující argumenty. Kyrénským filozofům poskytuje nezanedbatelnou oporu Sókratova nauka, jejíž dosah je třeba spatřovat v souvislosti s naturalistickými motivy při vymezování pathé. Posouzení případného odkazu Aristippova hédonismu nabízí porovnání se současným ekonomickým provozem, jeho praxí i teoretickými východisky.

Abstract: Aristippus from Cyrene, the founder of the hedonistic philosophical tradition, sees the meaning of human actions in finding pleasure and avoiding pain. Along with his followers, he surmises that only subjective experiences if inner states, pathé, are knowable, as opposed to that which evokes them. Even though it is impossible to unambiguously grasp outer objects, practical life orientation is not affected by that. Cyreanic epistemology provides sufficient arguments for the choice of optimal actions. Cyreanic philosophers draw significant support from Socrates? thought which should be viewed in connection with naturalistic motifs and the way they define pathé. The evaluation of the legacy of Aristippus' hedonism offers a comparison with the current economy, its praxis as well as its theoretical foundations.