social intelligence, emotional intelligence, social competence, wisdom

Pojmy sociální inteligence a sociální kompetence jsou velmi blízké, je těžké přesněji je rozlišit. Sociální inteligence má neutrální náboj, je to konstrukt, který se používá v prosociálním, ale i v antisociálním kontextu. Požadavky situace a osobnostní aspekty podmiňují formování cílů, pro jejichž dosažení lidé používají svou sociální inteligenci. Naproti tomu sociální kompetenci je přisuzován pozitivní, prosociální konotát. Dobré sociální vztahy a dobré sociální způsobilosti představují dva klíčové aspekty sociální kompetence. Dobré sociální vztahy jsou kritériem nebo ukazatelem sociální kompetence, sociálně kompetentního chování jedince. Dobré sociální způsobilosti mohou mít charakter sociálně osobnostní predispozice sociálně kompetentního chování anebo charakter behaviorální komponenty sociálně kompetentního chování. Sociální inteligenci lze chápat jako bazální strukturu ve vazbě na inteligenci v obecnějším smyslu. Sociální kompetence je určitou nadstavbou, zřetelně se manifestuje v chování. K jejímu rozvoji se využívají různé výcvikové a intervenční programy. Pojem moudrost se chápe jako výjimečná úroveň existence člověka ve světě a představuje ideál lidského vývoje. Psychologický obsah chápání moudrosti je sociálně a kulturně podmíněný. Jde o komplexní fenomén, zahrnuje vedle kognitivních aspektů (abstraktní či obecná inteligence) zejména osobnostní aspekty, ale i hodnotovou zaměřenost individua. Sociální inteligence a sociální kompetence tedy zřejmě sehrávají určitou roli při formování toho, co nazýváme moudrost. V každém případě však v spojitosti a vnávaznosti na řadu dalších charakteristik.

The concepts of social intelligence and social competence are very close, it is difficult to distinguish them more precisely. Social intelligence has a neutral charge, a construct that is used in both the prosocial and antisocial context. The requirements of the situation and personality aspects make the formation of goals for which people use their social intelligence. On the other hand, social competence is attributed to a positive, prosocial connotation. Good social relationships and good social competences are two key aspects of social competence. Good social relationships are a criterion or indicator of social competence, socially competent behavior of an individual. Good social competences may have the character of a socially personal predisposition of socially competent behavior or a behavioral component of socially competent behavior. Social intelligence can be understood as a basal structure in relation to intelligence in a more general sense. Social competence is a certain superstructure, clearly manifested in behavior. Various training and intervention programs are used to develop it. The concept of wisdom is understood as an exceptional level of human existence in the world and represents the ideal of human development. The psychological content of understanding wisdom is socially and culturally conditioned. It is a complex phenomenon, in addition to cognitive aspects (abstract or general intelligence), in particular personality aspects, but also the value orientation of the individual. So, social intelligence and social competence seem to play a role in shaping what we call wisdom. In any case, in connection with and in connection with a number of other characteristics.