Daubenton's bat, mtDNA, population structure, bats, contact zone

Netopýr vodní (Myotis daubentonii) je druh hojně rozšířený napříč celou Evropou a střední částí Asie a v mnoha oblastech je jedním z nejpočetnějších druhů čeledi Vespertilionidae. Rod Myotis je typický svou relativní sedentaritou, v jejíž souvislosti došlo v této skupině k několika paralelním radiacím a ke vzniku mnoha autapomorfií souvisejících s diferenciací trofické niky. Populační biologie se pak může promítat i do fylogeografické a populační struktury. Předchozí práce ukázaly signál fylogeografické diferenciace v mediteránních refugiích i u netopýra vodního. Střední Evropa je charakteristická jako místo častého interglaciálního kontaktu linií z glaciálních refugií, zejména apeninského a balkánského původu. Screening mitochondriální i jaderné variability netopýra vodního v oblasti Střední Evropy naznačuje, že tento druh by mohl být podobným příkladem. Vzhledem k větší mobilitě netopýrů oproti terestrickým savcům je pravděpodobné, že příslušná kontaktní zóna má mozaikovitý charakter. Tento příspěvek ukazuje předběžná data mapující variabilitu netopýra ve Střední Evropě a je zároveň výzvou chiropterologické obci ke spolupráci v souvislosti se získáváním vzorků, což umožní získat podrobnější informace a náhled na populační strukturu tohoto běžného druhu.

Daubenton's bat (Myotis daubentonii) is a species widespread throughout Europe and the central part of Asia. And in many areas it is one of the most numerous species of the Vespertilionidae family. The Myotis genus is typical of its relative sedentaryity, in the context of which several parallel radiation occurred in this group and many autapomoprhies related to the differentiation of the trophic niche. Population biology can then be projected into the phylogeographic and population structure. Previous work has shown a signal of phylogeographic differentiation in Mediterranean refuges as well as in Daubenton's bat. Central Europe is characterized as a place of frequent interglacial contact with the glacial refuges, especially of Apennine and Balkan origin. The screening of mitochondrial and nuclear variability of Myotis daubentonii in the Central European region suggests that this species could be a similar example. Due to the greater mobility of bats compared to terrestrial mammals, it is likely that the contact zone is mosaic. This paper shows preliminary data mapping the variability of bats in Central Europe and is also a challenge for the chiropterological community to collaborate in the context of sampling, allowing for more detailed information and insights into the population structure of the common species.