history of literature, czech literature, Cieszyn Silesia, regionaly literature

Poválečnou činnost českých autorů lze rozdělit na tři chronologicky skloubená období: léta 1945-1960 a to je doba epigonského pokračování v "bezručovském modelu". Po roce 1948 roste poptávka po socrealistické tvorbě. Hutnický a hornický region, který byl v meziválečném období periférií české kultury, se ze dne na den ocitne v centru vzniku "nové literatury". Tento postup bl zcela umělý, vynucený. Vzniká schématická tvorba opěvující kult dělníka a socialistické práce. V období Pražského jara vznikají předpoklady pro nový přístup v literatuře, ale normalizace rychle brzdí nové nápady. Teprve změny po roce 1989 umožňují všimnout si vlastností typických pro Těšínské Slezsko: kulturní plurality, existence polské národní skupiny, průniky a míchání kultur.

The post-war creative activity of Czech authors can be divided into three chronologically overlapping periods: - the years 1945-1960 - the years of epigone exploitation of "Bezruč´s model". - 1948-1968 - socrealistic art (dominated schematic creativity which extoled the "socialist worker" and the cult of work and collective thought). In the period of the Prague Spring there appeared premises of a new treatment of literature, but the imposed "normalization" quickly hampered new ideas. - after 1989- It was not until the "Velvet Revolution" that the following features typical of Cieszyn Silesia could be noticed: multiculturalism, the existence of Polish element, interpenetration of cultures.