cognitive linguistics, proverbs, variability,concept, national mentalities, semantic-cognitive, common and distinct chracteristics

Pomocí sémantické analýzy českých a ruských parémií s konceptem pravda byly zjištěny kognitivní příznaky jedné z nevýznamnější kulturních a etických hodnot jazykového obrazu světa Čechů a Rusů. V obou konceptosférách je pravda koncipována jako skutečná, věčná, důležitá v životě člověka, ale zároveň velmi komplikovaná mentální struktura. V českých parémiích je pravda vnímána pragmatičtěji, méně obrazně, v příslovích se paralelně vyslovuje úcta k pravdě a pravdomluvným lidem a obava z neblahých následků, které mohou po jejím vyřčení následovat. Pro ruské vnímání pravdy je specifická diferenciace pravdy Boží a pravdy pozemské. Pravda je v ruských parémiích častěji vnímána jako spravedlivost (včetně Boží). Propojenost pravdy s vírou v Boha se objevuje v mnohem větším počtu ruských parémií v porovnání s českými, což poukazuje na českou sekularitu.

Characteristic forms of verbal expressions of thoughts and opinions about the truth voiced by anonymous individuals in different societies and ages are known as proverbs. In this article we focus on the comparison of semantic peculiarities found in Czech and Russian proverbs representing the concept Pravda/Truth and on their variability in both cultures and national mentalities. In the theoretical part, we first define the terms concept and variability that are crucial for the analysis, yet often rather overlooked, especially in the Czech linguistics. During analysis of the semantic-cognitive structures associated with the concept ?Pravda? in the Czech and Russian proverbs we employ cognitive and linguistic-cultural approaches with the aim to determine common as well as distinct characteristics of this important intangible fragment in both cultures.