17th and 18th centuries; parish network; domain administration; right of patronage; the Schwarzenbergs; Southern Bohemia; Třeboň (Wittingau)

Studie analyzuje na příkladu jihočeského panství Třeboň způsob, jakým se pozemková vrchnost prostřednictvím svých úředníků angažovala v zajišťování chodu místního úseku farní organizace. Dospívá k závěru, že na panství knížete ze Schwarzenberka docházelo ve druhé polovině 17. a první polovině 18. století k prohlubování vazby místní farní organizace na vrchnostenskou správu. Patron a jeho úředníci pomáhali zajišťovat technickou stránku provozu farních kostelů, řídili jejich ekonomiku, kontrolovali výkon duchovní správy a snažili se o jeho optimalizaci prostřednictvím cílené personální politiky uplatňované při obsazování far na panství. V postoji knížete se spojovala dvojí motivace pozemkové vrchnosti a patrona kostelů, což bylo patrné v úsilí o harmonizaci potřeb poddaných, panství i farní organizace.

In the example of the Southern Bohemian domain of Třeboň (Wittingau) the article analyses the way land owners organized, by means of their officials, functioning of the local section of the parish network. The author concludes that the relationship between the local parish network and the domain authorities deepened in the domain of duke of Schwarzenberg in the latter half of the 17th and the first half of the 18th century. The patron and his officers participated in ensuring the technical part of functioning of parish churches, managed the finances, supervised the church administration and attempted to optimize it by means of goal-directed personal policy in filling the parish posts in the domain. The attitude of the duke was determined by a twofold motivation: that of the landlord and that of the church patron, which was evident in the endeavour to harmonize the needs of the domain, parish network and subjects.