bohemization; Czech borderlands; German names; revitalization; toponymy

Ve svém příspěvku se zabývám místními a pomístními jmény v oblasti pohoří Jeseníky (konkrétně na území osad Rejvízu, Horního Údolí a Dolního Údolí, okres Jeseník). Tento pohraniční region byl od doby středověku kolonizován především obyvatelstvem německé národnosti, což se promítlo i do zdejší toponymie. Tamější názvy byly německého původu, starší slovanská jména byla poněmčována. Po roce 1945 po odsunu Němců bylo území osidlováno nejen Čechy a Slováky z vnitrozemí, ale rovněž reemigranty (v případě zkoumaných osad také uprchlíky z Řecka). V pohraničí následně proběhla revize toponym, kdy byla jména počešťována. Zaměřuji se na jazykovou skladbu místních, ale i pomístních jmen a na jejich vztah k etnické skladbě obyvatelstva. Věnovat se budu jak standardizovaným toponymům, tak - a to zejména - nestandardizovaným jménům, získaným na základě terénního výzkumu (během roku 2016). Názvy se zabývám z hlediska diachronního, budu se zaměřovat na germanizaci a bohemizaci proprií, ale rovněž z hlediska synchronního, se zřetelem k míře zachování původních německých jmen i revitalizace německých názvů v současné toponymii.

The paper focuses on local and field names in the district of Jeseník (specifically Rejvíz, Horní Údolí and Dolní Údolí, Czech Republic). This borderland region was settled by the Germans in the Middle Ages. That is why the most of the names were of German origin and older Slavic names were germanized. After the expulsion of Germans in 1945/1946 this region was resettled not only by Czechs and Slovaks but also by returnees (in the case of researched villages also by the refugees from Greece). The article is dealing with formal features of local and field names in the present. I focus on both standardized and non-standardized (popular) names. Those are analyzed from both diachronic (germanization and bohemization) and also synchronic point of view (conditions for preservation and revitalization of original German names).