contemporary Czech prose, historical prose, model prose, czech writers, female characters, history, memory, trauma, intergenerational relationships

Příspěvek se zabývá reinterpretací české historie 20. století, zejména vztahů mezi Čechy, Němci a Židy. Toto téma bylo v české literatuře do roku 1989 tabu. Na začátku nového tisíciletí se však objevuje nová vlna autorek (Hana Andronikova, Radka Denemarková, Jakuba Katalpa, Kateřina Tučková ad.), které se k tomuto tématu navrací ve svých románech zabývajících se osudy několika generací žen (jejich obyčejnými ?malými? životy, jež jsou neustále konfrontovány s významnými událostmi naší historie, jako byla éra nacismu, s ním spojeného holokaustu a následného komunismu). Autorky v těchto rodových kronikách otevírají otázky související s pamětí (vzpomínáním i zapomínám) a traumatem, řeší otázku, jak jak se přes něj přenést, jak předat vzpomínky další generaci přeživších a jak by se k daným událostem měla stavět dnešní společnost. V těchto návratech k dříve tabuizovaným tématům, stejně jako ve vstupu velkého počtu autorek-žen na pole současné české prózy, můžeme spatřit určitý soulad oproti dřívější době.

This paper deals with the subject of reinterpretation of the Czech history of the 20th century, mainly with the relations between the Czechs the Germans and the Jews. This topic used to be a taboo in the Czech literature before the year 1989. In the beginning of new millennium there are plenty of Czech female writers (Hana Andronikova, Radka Denemarková, Jakuba Katalpa, Kateřina Tučková etc.) who are returning to this topic in their novels about several generations of women (their ordinary small lifes constantly confronted with those major events of our history - era of Nazism, holocaust and then communism). In these "family chronicles" the writers open questions about memory (recollection and forgetting) and trauma: how to get over it, how to pass the memories to the relatives of trauma survivors and how our society should stand up to it today. We can see some kind of harmony in these returns to formerly taboo subjects, as well as in the current stepping forward of the number of women in the field of Czech prose compared to the previous period.