Derrida, autoreference, pretending, pretending of pretending, murder

Jacques Derrida se pokoušel odhalit skrytou rovinu jazyka, která nepozorovaně přemění předstíranou vraždu na skutečnou. Našel ji v něčem, co můžeme formálně označit jako "předstírání předstírání" vraždy. Podle Derridy je právě zavedení meta-roviny tou "fintou", díky níž je možné skutečnou vraždu ne pouze provést, nýbrž provést ji nepozorovaně. Pouhá vražda totiž není nepozorovaná a předstírání vraždy zase není vraždou. Je to ale opravdu tak ?prosté?, jak tvrdí? Proč tedy tolik vrahů končí za mřížemi a nenechají si od filosofů poradit? Na to vše jsem se v rámci příspěvku pokusila dát odpověď.

Jacques Derrida tried to discover a hidden dimension of language, which imperceptibly changes a pretended murder to a real one. He found it in something, which can we formally mark as "pretending of pretending" of a murder. According to Derrida, using of a meta-dimension is just the trick, thanks to which there is a possibility not only to realize a murder, but even to realize it imperceptibly. Because a murder on its own is not imperceptible and a pretended murder is not a murder at all. But is it really as easy, as Derrida suggests? Why are there so many imprisoned murderers who don´t take advantage from philosophers´ advices? I have tried to answer all of this questions in this article.