language image of the world; dog; research; Polish; Czech; comparative study

Cílem prezentované studie je analýza významů ustálených slovních spojení s komponentem "pes" v polštině a češtině s ohledem na uchopení základních názorů, postojů a vzorů chování vůči odvěkému společníkovi člověka, jakým je pes. Autorka vychází z předpokladu, že frazeologizmy odrážející dávné reálie a pohled na svět se díky jazykovému konzervatismu používají i přes změny okolní reality. S těmito změnami souvisejí i postoje člověka vůči zvířeti. Současné pozitivní konotace spojené se slovem "pes" - věrnost a oddanost - nenacházejí tak bohatý odraz v ustálených slovních spojeních jako negativní (zloba, agrese), které jsou živé a fungují v obou jazycích dodnes. Tento jev byl pozorován jak v polštině, tak i v češtině.

The presented paper aims to analyze meanings of the fixed expressions with the component "dog" in Polish and Czech language focused on understanding of a basic ideas, attitudes and behavior patterns connected to the agelong companion of a man. The author base on the assumption that phraseologisms reflect a distant way of living and thinking which thanks to language conservatism are used even when surrounded situation has changed. Contemporary positive connotation with the word "dog" - fidelity and devotion - are not fixed in phraseological units in contrast to such concepts as anger and aggression, which occur in the both languages to this day. This phenomenon was observed in Polish as well as in Czech language.