dynamic semantic network, coherent model of teaching and learning, contextualization, teaching methods, mobile learning, classroom forms of teaching, virtual guide, educational expositions

Výzkumy a autorovo přímé pozorování poukazují na problém nízké schopnosti žáků a studentů začlenit faktické údaje o jednotlivostech do kontextu. Hlavním důvodem může být skutečnost, že mnoho škol a učitelů stále klade nadměrný důraz na memorování velkého množství faktů, ale málo používá metody, které rozvíjejí schopnost kontextualizace. Pro řešení tohoto problému autor navrhuje koherenční model výuky, využití dynamických sémantických sítí pro reprezentaci znalostí ve výuce, elektronické pracovní listy na tabletech a virtuální průvodce pro exkurze ve vzdělávacích expozicích. V příspěvku jsou také prezentovány výsledky pilotního výzkumu na základní škole. Pomocí testů byla zjišťována schopnost žáků rozumět vnitřním a vnějším vztahům a souvislostem v učivu přírodovědy.

Research and author's direct observation indicate a problem that the ability of pupils and students to put factual data about particulars into context is very low. The main reason for this can be attributed to the fact that many schools and teachers still put excessive emphasis on the memorization of large number of facts, but sparingly use methods which develop the ability of contextualization. Among the solutions which could be used are coherent model of teaching and learning, dynamic semantic networks for knowledge representation in teaching, electronic worksheets on tablets and virtual guides for excursions in educational exhibitions. The paper also presents the results of pilot research at primary school. Using the tests was inquired the ability of students to understand the internal and external relationships and contexts in science.