Big Five, helping professions, personality, stress, workload

Výzkum realizovaný na souboru složeném z 511 pracovníků čtyř pomáhajících profesí (sociální pracovníci, učitelé, policisté, zdravotní sestry, 189 mužů, 322 žen, věk 22-64 let, M 39,91 let, SD 9,29) byl zaměřen na vztahy mezi osobnostními proměnnými z pětifaktorového modelu osobnosti (inventář NEO-PI-R) a percepcí pracovní zátěže (Meisterův dotazník). Z korelační a regresní analýzy vyplynulo, že z osobnostních faktorů by dominantní vliv na percepci profesní zátěže mohl mít Neuroticismus. Na nižší hierarchické úrovni osobnosti by se mohlo jednat zejména o facety N1: Úzkostnost, N2: Hněvivost-hostilita. Byl podpořen předpoklad, že regresní model na úrovni užších facet může precizněji reflektovat vztah mezi prediktory a percepcí profesní zátěže, než model na úrovni širších osobnostních dimenzí. Percepce profesní zátěže je osobnostními faktory zřejmě ovlivňována jen v omezené míře. Procento vysvětlované variance u žádného z validních regresních modelů nepřesáhlo 17 %.

Research carried out on a group of probands consisting of 511 workers four helping professions (social workers, teachers, police officers, nurses) was focused on the relationship between personality variables from the Big Five model of personality (inventory of NEO-PI-R) and perception, of work load (Meisterův questionnaire). Of the correlation and regression analysis showed that from personal factors, the dominant influence on perceptions of professional burden could have Neuroticism. At a lower hierarchical level of personality might be in particular on facet anxiousity, N1: N2: grew angry-hostility. He was supported by the assumption that the regression model at the level of the facet can accurately reflect the closer relationship between the predictors and perception of professional, than the model at the level of the wider dimension of personality. Perception of professional burden is affected by personality factors apparently limited.