Genology; problems of genre characteristics; distinctive features of the tractate; the sermon; the disputation; the meditation; argumentation level of tractates; Šimon Lomnický z Budče; Eliáš Milec; Humanism; Baroque; Pietism

Kapitola reflektuje traktát jako specifický žánr literatury 16.-18. století, kriticky posuzuje dosavadní přístupy k traktátu. Při definici vychází z pojetí žánru jako modelu a z teorie intertextuality. Za traktát označuje text, který sice může mít persvazivní funkci, ale snaží se přesvědčit adresáta jasně strukturovaným, ne-expresivním, explikativním postupem. Studie na několika případech posuzuje shody a diference traktátu s kázáním, polemikou, meditací, esejem.

The chapter reflects the tractate as a specific genre of literature in the 16th?18th centuries, it criticizes former approaches to the tractate. The definition of the genre is based on understanding genre as a model and on the theory of intertextuality. The tractate is a kind of text which may be persuasive, but tries to persuade the addresee in a clearly structured, non-expressive, explicative way. In several cases, the features of the tractate are compared with the sermon, disputation, meditation and essay.