Hegel - Phenomenology of spirit - labour - non-labour - lord - bondsman - G. Debord - emancipation

Emancipační potenciál Hegelovy dialektiky pána a raba ve Fenomenologii ducha je podstatně založen na pojmu práce. Podle některých současných filosofických koncepcí je však třeba vzít v úvahu také pojem ne-práce. Radikálně to vyjádřil před časem G. Debord (La Societé du Spectacle), méně radikálně V. Flusser (Ins Universum der technischen Bilder). Ne- práce je na jedné straně negací práce, na druhé straně je relativně novým jevem technologicky vysoce rozvinuté společnosti, v níž je aktivita jedince funkcí přístroje a jeho pracovní aktivita spojená s pojmovým myšlením je fakticky vytěsňována nepracovní pasivitou spojenou s nazíráním technického obrazu. Ne-práce mění v procesu zprostředkování jak status pána, tak status raba - a tím se mění i významy pojmů moc a práce, určení a sebeurčení. Promyšlení problému ne-práce v kontextu Fenomenologie ducha mění Hegelovu dialektiku pána a raba natolik, že se její emancipační potenciál v aktuálním kontextu stává přinejmenším sporným.

The emancipation potential of Hegel?s dialectics of lord and bondsman in the Phenomenology of Spirit is based on the term labour. However, certain contemporary philosophical concepts claim that the term non-labour should also be taken into account. This demand was recently radically articulated by G. Debord (La Societé du Spectacle) and less radically by V. Flusser (Ins Universum der technischen Bilder). On the one hand, non-labour is the negation of labour; on the other hand, it is a relatively new phenomenon of a highly technologically developed society in which an individual's activity is the function of a machine and their labour activity related to conceptual thinking is actually displaced by non-labour passivity related to the perception of a technical image. In the intermediation process, non-labour changes the status of both lord and bondsman, thereby changing the meanings of the terms power and labour, determination and self-determination.