české školství 90. let 20. století a jeho proměny, cesty ovlivňování společenského zájmu o výtvarnou výchovu, nula v profesní přípravě učitlů

Hledání sbližujícího a sjednocujícího náhledu na potřeby, možnosti, potřeby a strategie vzdělávání, na jejich kulturní smysl a význam patří od devadesátý let minulého století v České republice k nejfrekventovanějším otázkám společnosti a jejich vzdělávacích institucí. V jejich centru stojí zájem o profesionalitu učitele. Chybná nebo nulová péče o obsahové, materiální, personální a organizační podmínky oborové učitelské přípravy (například učitelů výtvarné výchovy) může dospět k prázdné množině očekávaných výsledků a efektů.