sleep, delirium, standard ward

Úvod: Nekvalitní spánek je rizikovým faktorem vzniku deliria u hospitalizovaných pacientů. Cíl: Zjistit vztah mezi kvalitou spánku pacientů na standardních odděleních a pravděpodobností vzniku deliria během hospitalizace a vyhodnotit efekt implementovaných opatření na zlepšení spánku. Metodika: Studie byla realizována na vybraných šesti standardních odděleních (interní, chirurgické, neurologické) s pre/post designem. Celkem bylo zahrnuto 373 pacientů, rozdělených do skupin před (PRE, n = 193) a po (POST, n = 180) implementaci sledovaných opatření. Delirium bylo denně hodnoceno sestrami pomocí Confusion Assessment Method – Short Form (CAM). Kvalita spánku byla retrospektivně posuzována každé ráno od 2. do 4. dne hospitalizace mezi 7. a 9. hodinou pomocí RCSQ. Pacienti bez deliria vyplňovali RCSQ sami, u pacientů s deliriem hodnotila spánek sestra konající noční službu. Asociace mezi kvalitou spánku a pravděpodobností vzniku deliria byla analyzována statistickými metodami vhodnými pro ordinální a kategorické proměnné. Výsledky: Ve fázi PRE dominovali starší pacienti, častější byly akutní příjmy a operační výkony, zatímco ve fázi POST převládali pacienti hospitalizovaní na interním a neurologickém oddělení; ostatní demografické a klinické charakteristiky byly mezi skupinami srovnatelné. Analýza kvality spánku u pacientů na standardních odděleních ukázala, že pacienti ve fázi POST uváděli konzistentně vyšší kvalitu spánku a nižší vnímanou hlučnost ve všech položkách dotazníku RCSQ než pacienti ve fázi PRE (první noc: hloubka spánku p = 0,019, ostatní domény a celkové skóre p < 0,001; hlučnost p < 0,001). Ve druhé noci byly významné rozdíly zejména v doménách „probouzení“ a „opětovné usínání“ (p < 0,001) a stále v hodnocení hlučnosti (p < 0,001). Ve třetí noci se domény spánku mezi skupinami nelišily, pouze hodnocení hlučnosti zůstalo významně lepší ve fázi POST (p < 0,001). Pacienti se špatnou kvalitou spánku měli vyšší riziko rozvoje deliria, zejména během prvních dvou nocí hospitalizace. Ve fázi PRE byla odds ratio (OR) pro vznik deliria při špatné kvalitě spánku: první noc 7,39 (95% CI 3,34–16,38, p < 0,001), druhá noc 4,31 (95% CI 1,88–9,99, p < 0,001), třetí noc 3,54 (95% CI 1,38–9,06, p = 0,008). Ve fázi POST byla OR první noc 4,50 (95% CI 2,06–10,05, p < 0,001), druhá noc 4,95 (95% CI 2,17–11,29, p < 0,001), zatímco třetí noc již nebyla statisticky významná (OR 2,24; 95% CI 0,87–5,82, p = 0,10). Závěr: Pacienti, kteří špatně spí během první noci hospitalizace, mají výrazně vyšší riziko rozvoje deliria zejména během prvních dvou dnů, přičemž pacienti se špatnou kvalitou spánku vykazují 4–7krát vyšší pravděpodobnost vzniku deliria než ti, kteří spí dobře. První dva dny tedy představují kritické období, kdy je nutné věnovat zvýšenou pozornost opatřením podporujícím spánek. Přesto je třeba přistupovat k intervencím obezřetně, protože na vznik deliria a narušeného spánku působí mnoho vzájemně se ovlivňujících faktorů, z nichž ne všechny lze přímo ovlivnit. Cílená snaha maximalizovat podmínky pro kvalitní spánek však může významně přispět k prevenci deliria.

Introduction: Poor sleep quality is a risk factor for the development of delirium in hospitalized patients. Aim: To determine the relationship between sleep quality in patients hospitalized in standard wards and the likelihood of developing delirium during hospitalization, and to evaluate the effect of implemented sleep-promoting measures.Methods: The study was conducted in six selected standard wards (internal medicine, surgical, and neurological) using a pre/post design. A total of 373 patients were included and divided into groups before (PRE, n = 193) and after (POST, n = 180) implementation of the monitored measures. Delirium was assessed daily by nurses using the Confusion Assessment Method – Short Form (CAM). Sleep quality was retrospectively evaluated each morning from day 2 to day 4 of hospitalization between 7:00 and 9:00 a.m. using the Richards-Campbell Sleep Questionnaire (RCSQ). Patients without delirium completed the RCSQ themselves; in patients with delirium, sleep was assessed by the night-shift nurse. The association between sleep quality and the likelihood of developing delirium was analyzed using statistical methods appropriate for ordinal and categorical variables. Results: In the PRE phase, older patients predominated, with more frequent acute admissions and surgical procedures, whereas in the POST phase, patients hospitalized in internal medicine and neurological wards were more prevalent; other demographic and clinical characteristics were comparable between groups.Analysis of sleep quality in standard wards showed that patients in the POST phase consistently reported higher sleep quality and lower perceived noise across all RCSQ items compared to patients in the PRE phase (first night: sleep depth p = 0.019; other domains and total score p < 0.001; noise p < 0.001). On the second night, significant differences were observed mainly in the domains of “awakenings” and “returning to sleep” (p < 0.001), as well as in noise perception (p < 0.001). On the third night, sleep domains no longer differed significantly between groups; only noise perception remained significantly better in the POST phase (p < 0.001).Patients with poor sleep quality had a higher risk of developing delirium, particularly during the first two nights of hospitalization. In the PRE phase, the odds ratios (OR) for delirium associated with poor sleep quality were: first night 7.39 (95% CI 3.34–16.38, p < 0.001), second night 4.31 (95% CI 1.88–9.99, p < 0.001), third night 3.54 (95% CI 1.38–9.06, p = 0.008). In the POST phase, the OR was 4.50 (95% CI 2.06–10.05, p < 0.001) on the first night and 4.95 (95% CI 2.17–11.29, p < 0.001) on the second night, whereas on the third night the association was no longer statistically significant (OR 2.24; 95% CI 0.87–5.82, p = 0.10). Conclusion: Patients who sleep poorly during the first night of hospitalization have a substantially higher risk of developing delirium, particularly within the first two days. Those with poor sleep quality show a 4–7 times higher likelihood of developing delirium compared to patients who sleep well. The first two days of hospitalization therefore represent a critical period during which increased attention should be paid to sleep-promoting interventions. Nevertheless, interventions must be implemented cautiously, as delirium and sleep disturbances are influenced by many interacting factors, not all of which are directly modifiable. Targeted efforts to optimize conditions for high-quality sleep may significantly contribute to delirium prevention.