children’s preconceptions; conceptual change; constructivism; preschool education; mental models; human body

Prekoncepty dětí, tedy intuitivní představy utvářené osobní zkušeností, mohou významně ovlivňovat další učení, pokud nejsou včas identifikovány a didakticky zpracovány. Příspěvek se zabývá transformací dětských prekonceptů prostřednictvím metod podporujících aktivní konstrukci poznatků v předškolním vzdělávání, teoreticky ukotvených v konstruktivismu, konceptu kognitivního konfliktu a teorii konceptuální změny. Cílem výzkumu bylo identifikovat představy dětí o vnitřním uspořádání lidského těla, klasifikovat typické typy prekonceptů a navrhnout strategie jejich transformace. Smíšený výzkumný design kombinoval projekční kresbu a fenomenografický rozhovor; soubor tvořilo 341 dětí ve věku 5–6 let ze 43 mateřských škol v České republice. Analýza ukázala, že děti nejčastěji zmiňují srdce, mozek, plíce, žaludek, krev a kosti, přičemž jejich mentální modely se pohybují od věcně správných, avšak zjednodušených představ přes „věkově smysluplné“ omyly až po neúplné či chybné koncepty (např. nesprávné umístění orgánů, zjednodušené pojetí trávení, interpretace „modré krve“). Výpovědi odrážely osobní zkušenost, kulturní a mediální vlivy i rodinné narativy; byly patrné také rozdíly ve způsobu popisu u chlapců a dívek. Z pedagogického hlediska výsledky podporují využití modelů, interaktivních her, jednoduchých experimentů, heuristického rozhovoru, projektové výuky a ICT jako cest k vyvolání kognitivního konfliktu a následné konceptuální změně. Studie potvrzuje, že i chybné prekoncepty mají vnitřní logiku a představují cenné východisko pro cílenou transformaci vedoucí k hlubšímu porozumění, rozvoji vědecké gramotnosti a pozitivního vztahu k učení.

Children’s preconceptions—intuitive ideas formed through everyday experience—can substantially shape subsequent learning if they are not identified and addressed in a timely and pedagogically purposeful way. This paper examines the transformation of children’s preconceptions through methods that support active knowledge construction in preschool education, grounded theoretically in constructivism, cognitive conflict, and conceptual change theory. The study aimed to elicit preschool children’s ideas about the internal structure of the human body, classify recurring types of preconceptions, and propose instructional strategies for their transformation. A mixed-methods design combined projective drawing with phenomenographic interviews; the sample comprised 341 children aged 5–6 from 43 kindergartens in the Czech Republic. The analysis showed that children most frequently mentioned the heart, brain, lungs, stomach, blood, and bones, and that their mental models ranged from largely accurate but simplified conceptions, through age-plausible misconceptions, to incomplete or inaccurate notions (e.g., incorrect organ placement, an overly linear view of digestion, or interpretations of “blue blood”). Children’s explanations reflected personal experience, cultural and media influences, and family narratives; differences were also observed in the ways boys and girls described bodily functions and meanings. From an educational perspective, the findings support the use of physical models, interactive games, simple experiments, heuristic dialogue, project-based learning, and ICT tools to elicit cognitive conflict and facilitate conceptual change. Overall, the study suggests that even inaccurate preconceptions have an internal logic and constitute a valuable starting point for targeted transformation that can foster deeper understanding, scientific literacy, and positive attitudes toward learning.