Environmental justice, ethnicity, Asian American literature, Hispanic American literature, the Philippines, Mexico, Carlos Bulosan, Alejandro Morales

Tato kapitola se zabývá environmentální spravedlností v imigrantské autobiografii America Is in the Heart (1946) filipínsko-amerického spisovatele Carlose Bulosana a v románu The Rag Doll Plagues (1992) hispánsko-amerického autora Alejandra Moralese. Ačkoli se Bulosanova protestní kniha soustředí na třídní, etnickou a genderovou diskriminaci, zahrnuje také environmentální témata spojená s vykořisťováním asijských imigrantských pracovníků jak v městských, tak venkovských oblastech amerického Západu. Kapitola se také zaměřuje především na dystopickou část Moralesova románu The Rag Doll Plagues, která líčí dopady ekologické katastrofy na lidi postižené neznámou pandemickou nemocí, způsobenou produktem lidského odpadu. Ve světle koronavirové pandemie Morales ve svém románu předvídavě zachytil vážné zdravotní a ekologické problémy, jimž naše civilizace čelí. Dále tato kapitola zkoumá, jak Morales reflektuje environmentální nespravedlnost, projevující se nerovnostmi v environmentální a zdravotní politice a nerovnými životními podmínkami, kterým jsou vystaveni Mexičané a Mexičtí Američané (Chicanos). Kombinací ekokritiky, postkoloniální kritické teorie a etnických studií kapitola sleduje reprezentaci marginalizovaných sociálních skupin v obou románech.

This chapter deals with ethnicity in relation to environmental justice in the immigrant autobiography America Is in the Heart (1946) by Filipino American writer Carlos Bulosan and the novel The Rag Doll Plagues (1992) by Hispanic American novelist Alejandro Morales. Although Bulosan’s protest book concentrates on class, ethnic and gender discrimination, it also comprises environmental issues, linked with the exploitation of Asian immigrant workers in both urban and rural areas of the American West. The chapter also focuses especially on the dystopian part of Morales’ novel The Rag Doll Plagues that depicts the effects of ecological catastrophe on humans, afflicted with an unknown pandemic disease that is caused by the product of human waste. In the light of the coronavirus pandemic, Morales in his novel envisioned the serious health and ecological problems our civilization has to face now. Moreover, this chapter also explores how Morales reflected environmental injustice, represented by disparities in environmental and health policy and uneven living conditions to which Mexicans and Mexican Americans (Chicanos) are exposed. Combining ecocriticism, postcolonial critical theory and ethnic studies, the chapter explores the representation of marginalized social groups in both novels.