environmentální spravedlnost, reprodukční spravedlnost, Afroameričané, afroamerická literatura, Toni Morrison

V této kapitole Parisa Changizi analyzuje romány Toni Morrisonové Milosrdenství (A Mercy, 2008, česky 2010) a Domov (Home, 2012, česky 2013). Changizi se přitom konkrétně zaměřuje na relativně neznámou, avšak nosnou linku pojící hnutí za environmentální spravedlnost a reprodukční spravedlnost, již představuje snaha o populační kontrolu marginalizovaných komunit a žen ze zemí třetího světa ze strany rasistických, nativistických, xenofobních i navenek pro-environmentálních politik a diskurzů. Kapitola proto analyzuje způsoby, jimiž Morrisonová vyobrazuje černošská ženská těla coby schránky budoucích původců znečištění. Milosrdenství představuje dle Changizi výjimečné vyprávění, protože se v něm Morrisonová vrací až k předrasové a předrasistické koloniální Americe. Morrisonová v románu propojuje kolonialismus, otroctví, (vznikající) rasismus a environment, aby ukázala, že jed rasismu může nenápadně protéct do světa přírody, a aby naznačila, jak budou marginalizované skupiny obyvatel v budoucnosti země ponechány napospas environmentální degradaci. Milosrdenství sice neprobádává následné (environmentální) důsledky evropské kolonizace Severní Ameriky a institucionalizace otroctví, ale funguje jako jakýsi most k období, kdy vše začalo, jako předehra k ostatním autorčiným dílům. Domov pak dle Changizi dokládá toto přemostění: 19genderově podmíněné rasistické praktiky, které vznikaly za koloniální Ameriky, přetrvaly tak dlouho, že ohrožují černošská ženská těla i v padesátých letech 20. století, která Morrisonová zobrazuje jako období rasového násilí, od mccarthismu k eugenickému týrání černošek a experimentální léčby syfilidy u černošských mužů.

Parisa Changizi’s “The Story of TwoHouses: An Ecofeminist Reading of Toni Morrison’s A Mercy and Home,”focuses on the intersection of Environmental Justice and ReproductiveJustice Movements. A salient yet slightly obscure facet of the juncture ofthe two movements is how marginalized communities and Third Worldwomen are targeted by racist, nativist, xenophobic, and even supposedlypro-environmental discourses and policies in the name of populationcontrol. This study of Morrison’s novels focuses on this facet, exploringhow America ultimately came to treat Black bodies as vessels of futurepolluting agents. A Mercy (2008) is an exceptional narrative in Morrison’soeuvre in which she burrows her way back to almost pre-racial and preracistcolonial America. Linking colonialism, slavery, (emerging) racism,and the environment, Morrison shows that racist venom can stealthily spillout into the natural world, presaging how marginalized groups will be leftto suffer the brunt of environmental degradation in the future of this land.Although the ensuing full-scale (environmental) ramifications of the Europeancolonialization of North America and the institution of slavery are notexplored in this story, A Mercy builds a bridge back to where it all began,making itself, in effect, a prelude to every other story in Morrison’s bodyof work, Home (2012) being a case in point. The exploitative gender-basedracist practices that were taking form in colonial America persisted longenough to violate the polluting Black female bodies in the 1950s, whichMorrison describes as a period of racial violence in American history fromMcCarthy hearings to eugenic abuse of Black women and the syphilis trialson Black men.