OU Portal
Log In
Welcome
Applicants
Z6_60GI02O0O8IDC0QEJUJ26TJDI4
>
Publ3 search
Error:
Javascript is disabled in this browser. This page requires Javascript. Modify your browser's settings to allow Javascript to execute. See your browser's documentation for specific instructions.
{}
Zavřít
Publikační činnost
Probíhá načítání, čekejte prosím...
publicationId :
tempRecordId :
actionDispatchIndex :
navigationBranch :
pageMode :
tabSelected :
isRivValid :
Typ záznamu:
stať ve sborníku (D)
Domácí pracoviště:
Ústav laboratorní medicíny (11430)
Název:
Neurologické komplikace HEV: Diagnostické a klinické výzvy
Citace
Slepčanová, H. a Petroušová, L. Neurologické komplikace HEV: Diagnostické a klinické výzvy.
In:
7. Ostravské likvorové sympozium: 7. Ostravské likvorové sympozium - Sborník abstraktů z konference 2025-09-05 Ostrava.
Ostrava: Ostravská univerzita / Lékařská fakulta, 2025. s. 15-15. ISBN 978-80-88354-59-8.
Podnázev
Rok vydání:
2025
Obor:
Počet stran:
1
Strana od:
15
Strana do:
15
Forma vydání:
Tištená verze
Kód ISBN:
978-80-88354-59-8
Kód ISSN:
Název sborníku:
7. Ostravské likvorové sympozium - Sborník abstraktů z konference
Sborník:
Mezinárodní
Název nakladatele:
Ostravská univerzita / Lékařská fakulta
Místo vydání:
Ostrava
Stát vydání:
Sborník vydaný v ČR
Název konference:
7. Ostravské likvorové sympozium
Místo konání konference:
Ostrava
Datum zahájení konference:
Typ akce podle státní
příslušnosti účastníků:
Evropská akce
Kód UT WoS:
EID:
Klíčová slova anglicky:
Hepatitis E, neurological complications, neuralgic amyotrophy, mononeuropathy multiplex, serology, HEV RNA
Popis v původním jazyce:
Infekce virem hepatitidy E (HEV) je v současnosti nejčastější příčinou akutní virové hepatitidy v řadě evropských zemí. Zatímco jaterní manifestace jsou dobře známy, neurologické komplikace HEV infekce zůstávají i nadále podceňované, a to i přes rostoucí množství důkazů o jejich klinickém významu. Nejčastěji popisovanými neurologickými projevy jsou Guillain-Barrého syndrom, neuralgická amyotrofie, encefalitida a myelitida. Patogeneze těchto stavů není plně objasněna, avšak zřejmě se na ní podílí imunitní mechanismy, nikoli přímá neuroinvaze u každého pacienta.Diagnostika HEV infekce v neurologickém kontextu může být obtížná. Hepatální příznaky bývají mírné nebo zcela chybějí, což může zhoršit klinickou diagnostiku. Sérologické vyšetření zůstává základním diagnostickým nástrojem: přítomnost anti-HEV IgM svědčí pro akutní infekci, zatímco RNA HEV, pokud je detekovatelná, slouží jako potvrzení a důkaz aktivní replikace. V jednotlivých případech byla RNA HEV detekována i v likvoru, což podporuje hypotézu o možnosti přímého postižení centrálního nervového systému, byť mechanismus není zcela objasněn.Součástí sdělení je kazuistika 52letého dosud zdravého muže, u něhož se akutně rozvinula oboustranná paréza brachiálního plexu dolního typu s dominujícím postižením levé horní končetiny. Po rozsáhlé neurologické a infektologické diagnostice byla potvrzena akutní autochtonní infekce HEV genotypu 3f – sérologicky i průkazem RNA HEV v séru i mozkomíšním moku. Klinický průběh, laboratorní nálezy a EMG vyšetření svědčily pro diagnózu mononeuropatia multiplex. Závažnost neurologického postižení kontrastovala s mírně zvýšenou aktivitou jaterních enzymů a absencí systémových příznaků.Tento případ ilustruje různorodost neurologických projevů HEV a význam mezioborové spolupráce mezi neurology a laboratořemi. Vzhledem k úskalím diferenciální diagnostiky neurologických stavů je v tomto kontextu infekce virem hepatitidy E relativně často nediagnostikovaná.
Popis v anglickém jazyce:
Hepatitis E virus (HEV) infection is currently the most common cause of acute viral hepatitis in many European countries. While hepatic manifestations are well known, neurological complications of HEV infection remain underestimated, despite growing evidence of their clinical significance. The most commonly described neurological manifestations are Guillain-Barré syndrome, neuralgic amyotrophy, encephalitis, and myelitis. The pathogenesis of these conditions is not fully understood, but it appears to involve immune mechanisms rather than direct neuroinvasion in every patient.Diagnosing HEV infection in a neurological context can be difficult. Hepatic symptoms are usually mild or completely absent, which can complicate clinical diagnosis. Serological testing remains the primary diagnostic tool: the presence of anti-HEV IgM indicates acute infection, while HEV RNA, if detectable, serves as confirmation and evidence of active replication. In individual cases, HEV RNA has also been detected in cerebrospinal fluid, supporting the hypothesis of possible direct involvement of the central nervous system, although the mechanism is not fully understood.The report includes a case study of a 52-year-old previously healthy man who developed acute bilateral brachial plexus paresis of the lower type with predominant involvement of the left upper limb. After extensive neurological and infectious disease diagnostics, acute autochthonous infection with HEV genotype 3f was confirmed serologically and by detection of HEV RNA in serum and cerebrospinal fluid. The clinical course, laboratory findings, and EMG examination were consistent with a diagnosis of mononeuropathy multiplex. The severity of neurological impairment contrasted with mildly elevated liver enzymes and the absence of systemic symptoms.This case illustrates the diversity of neurological manifestations of HEV and the importance of interdisciplinary collaboration between neurologists and laboratories. Given the difficulties of differential diagnosis of neurological conditions, hepatitis E virus infection is relatively often undiagnosed in this context.
Seznam ohlasů
Ohlas
R01:
Complementary Content
Deferred Modules
${title}
${badge}
${loading}
Deferred Modules