Rubén Darío, Delmira Agustin, ivory tower, separation, society

Symbolický význam věže ze slonoviny prošel evolucí dlouhou stovky let a stále se vyvíjí. V období latinskoamerického modernismu však nastal určitý boom v užívání tohoto symbolu a slonovinová věž se tak stala součástí básní mnoha autorů. Na základě analýzy tří sbírek Rubéna Daría, konkrétně sbírek Azul...(1888), Prosas profanas y otros poemas (1896) a Cantos de vida y esperanza (1905), a dvou sbírek Delmiry Agustini, tedy El libro blanco (frágil) (1907) a Los cálices vacíos (1913), se snažíme určit, zdali existuje určitý vývoj tohoto symbolu jak v rámci modernismu, tak v rámci díla autorů samotných, ale také zdali se tyto symbolické významy shodují s odbornou literaturou na toto téma. Provedená analýza prokázala, že jakkoliv je symbol věže ze slonoviny konstantním motivem v modernistické poezii, není rozhodně motivem statickým a neměnným, neboť jeho význam se postupně vyvíjí, a to jak napříč modernismem, tak napříč dílem jednotlivých autorů. Navíc se v dílech těchto autorů objevují i symbolické či metaforické významy, které věži ze slonoviny běžně přisuzovány nejsou.

The symbolic meaning of the ivory tower has undergone an evolution spanning hundreds of years and continues to develop. During the period of Latin American Modernism, however, there was a certain boom in the use of this symbol, and the ivory tower thus became part of the poetry of many authors. Based on an analysis of three collections by Rubén Darío—specifically Azul... (1888), Prosas profanas y otros poemas (1896), and Cantos de vida y esperanza (1905)—and two collections by Delmira Agustini, namely El libro blanco (frágil) (1907) and Los cálices vacíos (1913), we attempt to determine whether there is a certain development of this symbol both within Modernism and within the individual authors' works, and also whether these symbolic meanings align with scholarly literature on the topic.The analysis showed that, although the ivory tower is a constant motif in Modernist poetry, it is by no means a static and unchanging one, as its meaning gradually evolves—both across the Modernist movement and within the works of the individual authors. Moreover, in the works of these authors, symbolic or metaphorical meanings appear that are not commonly attributed to the ivory tower.