business history, selfmademan, entrepreneur, Czech novel of the 19th century

Studie se zabývá konstrukcí obrazu podnikatele-selfmademana v české literární tvorbě druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. V průběhu druhé poloviny 19. století v české literární kultuře krystalizují dvě základní linie utvářející postavu selfmademana. Žurnalisté a životopisci nabízeli spíše pozitivní obrazy selfmademanů, přecházející v některých případech ve vytváření představy podnikatele-selfmademana jako opory národního společenství. V těchto případech autoři tradičně vycházeli ze základních konceptuálních charakteristik vytvořených právě již v polovině 19. století. Druhou linii, konstruovanou v krásné literatuře, byla linie nahlížející fenomén selfmademanů kriticky. Podobně jako v případě jejich kladného hodnocení to souvisí s faktem, že postava českého – či naopak německého a židovského – podnikatele se od druhé poloviny 19. století stává se součástí literární prezentace národnostního tématu. Kritické zobrazení podnikatele-selfmademana bylo obvykle spojeno s hodnocením jeho vztahu k dělnictvu a sociálního působení. Aktivity selfmademanů byly chápány častěji v negativních rysech, ve spojení s odvrácenou stranou průmyslové modernity. Literární líčení pak zprostředkovávají obraz národnostního soupeření, kde podnikatel reprezentuje často „ty druhé“, a to jak v rovině sociální, tak i národnostní.

The study deals with the construction of the image of the self-made businessman in Czech literary works of the second half of the 19th century and the beginning of the 20th century. During the second half of the 19th century in Czech literary culture, two basic lines shaping the figure of the self-made man crystallize. Journalists and biographers offered rather positive images of self-made men, moving in some cases into the creation of the idea of the entrepreneur-self-made man as a pillar of the national community. In these cases, writers traditionally drew on basic conceptual characteristics developed as early as the mid-19th century. The second line, constructed in the fiction, was the line viewing the phenomenon of the self-made man critically. Similar to their positive evaluation, this is related to the fact that the figure of the Czech - or, conversely, German and Jewish - entrepreneur became part of the literary presentation of the national theme from the second half of the 19th century onwards. The critical portrayal of the self-made businessman was usually linked to an evaluation of his relationship to the working class and his social action. The activities of the self-made man were more often understood in negative terms, in connection with the flip side of industrial modernity. Literary depictions then convey an image of national rivalry, where the entrepreneur often represents 'the other', both in social and national terms.