allogrooming, primates

duchých pozorovacích metod dokázala datově podložit tak rozličnou škálu jevů, jako to umožňuje allogrooming (vzájemné drbání), a to především u primátů. Allogrooming je tak ideální typ chování, pomocí kterého lze testovat významné sociobiologické hypotézy zabývající se např.“atraktivitou“ výše postavených samic při výběru drbajícího partnera, biologickým trhem, či recipročním altruismem. Pro značnou druhovou bohatost, rozličnost habitatů a především častý výskyt allogroomingu se pro jeho studium přímo nabízí afričtí kočkodani (Cercopithecini). Ucelenější přehled dosud testovaných faktorů na základní parametry allogroomingu (délka, frekvence) u kočkodanů však v literatuře chybí, což bylo podnětem pro vznik tohoto příspěvku. Z devíti dostupných zdrojů primárně řešících allogrooming bylo celkem zkoumáno 25 různých faktorů ovlivňující zmíněný jev, z nichž prokazatelný vliv na parametry allogroomingu mělo 15 faktorů (hierarchie, reciprocita, autogrooming, prezentace těla, drbaná místa s možností očního kontaktu, příbuznost, délka srsti, druh, tlupa, přestávka při drbání, pohlaví drbaného, věková kategorie drbajícího i drbaného, sezona, ruka zahajující drbání). U deseti faktorů (pohlaví drbajícího jedince, reprodukční stav drbaného jedince ani drbajícího jedince, iniciátor interakce, terminátor interakce, délka poskytnutého drbání, přijatého drbání, drbající partneři, přítomnost infekce, lateralita) pak nebyl prokázán žádný vliv. Většina studií však překvapivě testovala jen jeden ze dvou základních parametrů allogroomingu, a to i přes skutečnost, že se informačně významně doplňují. Zatímco o frekvenci allogroomingu lze uvažovat jako o ukazateli kvantity, délka vypovídá o kvalitě služby (delší trvání = pokrytí více míst, větší pečlivost). Ucelenější mezidruhová studie srovnávající oba parametry allogroomingu, tak zatím stále chybí. Příspěvek byl podpořen studentskou grantovou soutěží Ostravské univerzity (č. SGS09/PřF/2022, SGS01/PřF/2023).